Nová teorie: Byl dávný Mars obyvatelný díky výtryskům metanu?
Kde se vzala kapalná voda na dávném Marsu? Dost možná díky skleníkovému efektu
Kosmické sondy a robotická vozidla, které jsme vyslali k rudé planetě, nám přinášejí důkazy o tom, jak vypadal dávný Mars. Vše nasvědčuje tomu, že před třemi až čtyřmi miliardami let byl Mars planetou plnou vody a jeho krajinu protkávaly řeky a jezera.
Zároveň je ale zvláštní, že podle fyzikálních pouček měl Mars i tehdy být chladný a zmrzlý. V čem to tedy vězí? Vědci postupně navrhli několik vysvětlení, žádné z nich se ale zatím neosvědčilo.
Zažil davný Mars skleníkový efekt?
Podle nového výzkumu, který vedl Robin Wordsworth z Harvardu, by klíčem k této záhadě mohl být metan. Wordsworth s kolegy tvrdí, že dávný Mars mohl procházet epizodami oteplení, které vyvolaly výtrysky značného množství metanu. Pokud by to tak bylo, tak metan, coby účinný skleníkový plyn, doopravdy mohl oteplit povrch Marsu natolik, že se na něm udržela kapalná voda.
TIP: Nová studie: Mars je mnohem vyprahlejší než nejsušší místa na Zem
Povrch plný kapalné vody by samozřejmě zvýšil šance, že alespoň dávný Mars mohl hostit život. Otázkou zatím zůstává, kde by se zmíněné výtrysky metanu vzaly.