Nová japonská vesmírná rentgenová observatoř XRISM poslala své první snímky
Nová rentgenová observatoř XRISM se připravuje na plnohodnotné vědecké nasazení. Již první zveřejněné snímky této provizorní mise ale naznačují její možnosti.
Vesmírná rentgenová observatoř XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), je společným projektem japonské vesmírné agentury JAXA, americké NASA a evropské ESA. Na oběžnou dráhu se dostala 6. září 2023 a během letošního roku by měla zahájit plnohodnotná vědecká pozorování.
XRISM je rentgenová observatoř, jejímž úkolem je vyplnit mezeru v pozorování vesmíru v rentgenovém spektru. Klíčové vesmírné rentgenové observatoře Chandra a bohužel i XMM Newton stárnou a jejich mise zřejmě v dohledné době skončí. Plnohodnotnou náhradou by se měla stát evropská observatoř Advanced Telescope for High Energy Astrophysics, alias ATHENA. Ta se ale do vesmíru vydá nejdříve v roce 2035.
Náhradou za obě dosluhující observatoře měla být japonská Hitomi, která byla vypuštěna v únoru 2016. Po pouhých 37 dnech – v březnu 2016 ale došlo k jejímu katastrofálnímu selhání a observatoř zanikla v atmosféře. Hlavní díl vesmírného průzkumu v rentgenové oblasti tak nyní padá na XRISM.
Plnohodnotná věda provizorní mise
Observatoř XRISM na své palubě nese dva klíčové přístroje. Prvním z nich je Resolve – mikrokalorimetrický spektrometr, který pracuje v kryogenních podmínkách a měří energii zachycených fotonů rentgenového záření. Druhým zařízením je Xtend, což je CCD kamera s vyšším rozlišením, než měla kamera nešťastné observatoře Hitomi.
Mezi prvními zveřejněnými snímky observatoře XRISM je pozůstatek supernovy N123D, který se nachází v centrální části Velkého Magellanova oblaku. Tento objekt je téměř neviditelný v optické oblasti spektra, v rentgenové oblasti ale jasně září.
Snímek podle vědců názorně demonstruje možnosti „provizorní mise“ XRISM. Vedle efektního pohledu na pozůstatek po explozi hvězdy totiž observatoř dokázala identifikovat i její detailní spektrum a odhalila přítomnost křemíku, síry, argonu, vápníku a železa.
TIP: Rentgenová observatoř NuSTAR vyřešila letitou záhadu Galaxie v Andromedě
Původní hvězda byla podle vědců zhruba 15× hmotnější než Slunce a explodovala přibližně před 3 000 lety, když vyčerpala své zásoby vodíku a zhroutila se do sebe. Pozůstatky po explozi se stále se rozšiřují a do okolního vesmíru šíří těžké prvky, ohřívají mezihvězdné médium a urychlují kosmické záření. Vzniklé rázové vlny by dokonce mohly stlačit okolní plyn a spustit vznik nových hvězd.
