Nová éra fastfoodu: Pandemie koronaviru změnila i způsoby stravování
Burgery, sendviče nebo kebaby si většina z nás spojuje s nezdravým rychlým občerstvením. V době covidu však přestalo jít o hanlivé označení: Nazdobeným porcím na horkém talíři odzvonilo a vystřídala je typicky fastfoodová nabídka, kterou čeští šéfkuchaři pozvedli na novou úroveň
V éře uzavřených podniků museli restauratéři začít přemýšlet jinak a od základů překopat jídelní lístky, aby uspokojili poptávku po jídlech do ruky. Výdejní okénko zavedli i v tradiční pražské restauraci Savoy, kde hosté za normálních okolností stolují pod devět metrů vysokým neorenesančním stropem. „Museli jsme vymyslet úplně nové pokrmy. Bylo nám jasné, že je musíme začít připravovat tak, aby z nich měli zákazníci stejný požitek i při konzumaci vestoje,“ popisuje šéfkuchař František Skopec.
Sázka na lanýže
Největší výzvou pro jeho tým bylo naučit se balit jídlo do krabiček – je totiž třeba brát v úvahu aspekty, které se dřív vůbec neřešily. Například čerstvé bylinky v krabičce ztrácejí barvu a vadnou, křupavé ingredience zase zvlhnou. Restaurace proto vyřadila z menu svá vyhlášená kachní prsa či bramboráky a nahradila je kupříkladu lanýžovými burgery. „Chtěli jsme něco nadstandardního, takže je zapékáme se sýrem gruyère a dovnitř přijde ještě lanýžová majonéza a hranolky,“ popisuje Skopec. Bestsellerem se stal i croque-monsieur čili zapečený sendvič se šunkou a bešamelem nebo zdánlivě obyčejná treska v housce.
Pokusy s krabičkami
Podobnou zkušenost má i Šimon Havlík, majitel pardubické restaurace Caffetteria, kde kvůli novým stravovacím zvyklostem postupně vyřadili celou polovinu nabídky. Podnik se dřív specializoval mimo jiné na těstoviny, ale ty se do krabiček příliš nehodí – podobně jako klasické české omáčky s knedlíky. Přizpůsobit se provizorním podmínkám však nebylo jednoduché.
„Miluju, když můžu dávat jídlo na talíř tak, aby vypadalo pěkně. Nejdřív totiž jíme očima, a to u menu v krabičkách moc nejde,“ líčí šéf tamní kuchyně Daniel Vavrouška. Aby provizorní způsob servírování vyladil k dokonalosti, strávil několik hodin experimentováním. Do jídelníčku nově zařadil především položky, které nejsou ohroženy mnohdy náročnými podmínkami rozvozu a do cíle dorazí pokud možno v původním stavu. Nakonec si poradili: „Začali jsme dělat třeba hamburgery, do nichž jsme použili původní ingredience z těstovin.“
Dort na špejli
Flintu do žita nehodili ani ve zlínské kavárně Jedním tahem, kde stejně jako ostatní restauratéři přišli o zákazníky doslova ze dne na den. Podnik přitom funguje necelé dva roky, z toho v plném provozu jen několik měsíců. Během nich nabízel pohodlné posezení a možnost dát si polévku, sendvič, dort i plnohodnotné jídlo.
TIP: Rychle něco do žaludku: Historie fast foodů sahá tisíce let do historie
O kontakt s návštěvníky se ovšem v kavárně připravit nenechali a rozhodli se rovnou změnit celý koncept. Nově jde o koloniál kombinovaný s květinářstvím, kde servírují moderní fastfood. Hosté teď přicházejí třeba pro trhané mexické maso s tacos a omáčkou guacamole, pro domácí fermentovanou limonádu či netradiční dezerty. „Snažili jsme se vymyslet moderní, rychlé a dobré jídlo, které si můžete odnést s sebou. Například z koláče jsme vytvořili jakýsi nanuk – je to vlastně dort na špejli, který se drží v ruce,“ přibližuje majitel podniku Antonín Tichý.
