Noční obloha v září: Proč nejsou během rovnodennosti noc a den stejně dlouhé?

Na sklonku září se na chvíli vyrovná poměr sil světla a temnoty. Lze to však říct i méně vzletně – nastane podzimní rovnodennost. Co přesně se 22. září ve 21:21 středoevropského letního času (SELČ) bude dít, tuší každý, kdo dával ve škole pozor: Den i noc budou stejně dlouhé. Pravdou však zůstává, že k remíze nakonec nedojde a vítěz bude jen jeden. Jak je to možné? Odpověď dostaneme, zjistíme-li, co rovnodennost znamená s přihlédnutím k dění na nebi. A protože všechno těsně souvisí s délkou dne, bude nejlepší zaměřit se na Slunce.

Dvakrát za rok

Představte si, že byste během rovnodennosti lusknutím prstu ztlumili sluneční svit natolik, až by se na obloze objevily hvězdy. A s druhým lusknutím byste si zobrazili některé důležité souřadnice, jimiž astronomové hvězdné nebe opanovali (nebo se prostě mrkněte do přiložené obdélníkové mapy). Výjimečná poloha naší denní stálice by vás v tu chvíli doslova udeřila do očí: Slunce by se totiž nacházelo poblíž průsečíku ekliptiky s nebeským rovníkem.

Zatímco první zmíněná křivka představuje dráhu naší hvězdy po nebeské sféře během kalendářního roku, druhá odpovídá průmětu zemského rovníku na oblohu. Pro nás je podstatné, že se obě křivky na dvou místech protínají. Dvakrát do roka se tedy Slunce, sunoucí se po ekliptice přes tzv. zvířetníková souhvězdí, ocitne i na nebeském rovníku. Jinak řečeno, stane přímo nad rovníkem zemským. Děje se tak vždy na jaře a na podzim: V prvním případě leží průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem v souhvězdí Ryb a označuje se jako jarní bod, ve druhém se nachází v Panně a jde o bod podzimní. 

Nerovná rovnodennost?

Teď ovšem to nejdůležitější: Během rovnodennosti, na rozdíl od zbytku roku, dopadají sluneční paprsky kolmo na zemskou rotační osu. Povrch planety je tudíž nasvětlen tak, že by měl být den stejně dlouhý jako noc. Ale kupodivu není… Kdybyste proměřili délku dne a noci během jarní či podzimní rovnodennosti, zjistili byste, že Slunce setrvalo nad obzorem zhruba 12 hodin a 10 minut, zatímco za něj se ukrylo pouze na 11 hodin a 50 minut. Můžeme tedy vůbec mluvit o rovnodennostech?

Můžeme! Háček tkví v tom, že přesné rovnodennosti bychom se dočkali, pouze kdyby bylo Slunce na obloze bodové, Země neměla atmosféru, nacházeli bychom se na úrovni moře a horizont by tvořila ideální rovina. Pak by opravdu platil poměr 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Jenže sluneční kotouč je docela rozměrný, takže mu chvíli trvá, než se vyhoupne nad často velmi členitý obzor nebo se skryje za ním. Nadto se paprsky Slunce ve vzduchu ohýbají vlivem tzv. refrakce, díky čemuž můžeme naši stálici pozorovat, i když spočívá těsně pod horizontem. Vše dohromady pak přidá zmíněných 10 minut světla navíc, rovnodennosti navzdory.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Panny, 22. září ve 21:21 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Saturn – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Uran – viditelný po celou noc kromě večera
• Neptun –  viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2021

• 1. září – Měsíc poblíž Aldebaranu z Býka na ranní obloze
• 3. září – úzký měsíční srpek poblíž hvězdy Pollux z Blíženců na ranním nebi
• 9. a 10. září – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na podvečerní obloze nízko nad jihozápadem (9. i 10. 9. cca 7°), níž nad obzorem viditelná také Spika z Panny 
• 11. září – planetka Pallas v opozici se Sluncem
• 12. září – setkání trpasličí planety Ceres a Aldebaranu z Býka na noční obloze (cca 0,9°)
• 12. září – Měsíc poblíž hvězdy Antares ze Štíra na podvečerním nebi nízko nad jihozápadem
• 14. září – Merkur v největší východní elongaci, zhruba 27° od Slunce
• 14. září – Neptun v opozici se Sluncem
• 16. až 18. září – seskupení Měsíce, Saturnu a Jupitera v první polovině noci; 16. 9. Měsíc cca 7° od Saturnu, 17. 9. vpůli cesty mezi Jupiterem a Saturnem, 18. 9. cca 7° od Jupitera
• 26. září – Měsíc poblíž Aldebaranu z Býka na noční obloze
• 30. září – měsíční srpek poblíž hvězdy Pollux z Blíženců na ranním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno