Noční obloha v září: Nechte se strhnout atmosférou největší planety naší Soustavy

Jaké bude noční nebe v září? Hned po setmění především planetární. Společně s prvními nejjasnějšími hvězdami – Arcturem z Pastýře, Vegou z Lyry a Capellou z Vozky – se totiž na obloze zjeví i dva plynní obři: Saturn v Kozorohovi a Jupiter v Rybách. Druhý zmíněný bude skutečně nepřehlédnutelný a Vegu coby nejnápadnější stálici podvečerního zářijového nebe překoná jasností přibližně 15×. 

Obr a jeho hvězdičky

Babí léto se k pozorování Jupitera zkrátka ideálně hodí. Planeta se 26. září ocitne v opozici se Sluncem a jen o několik hodin později se bude letos nacházet i nejblíž Zemi. V období kolem opozice zůstane pozorovatelná po celou noc a s ohledem na „blízkost“ bude také velmi jasná: Konkrétně dosáhne −2,9 mag. Uvozovky v předchozí větě jsou přitom namístě – světlu z Jupitera totiž stále potrvá celých 33 minut, než k nám doputuje skrz 591 milionů kilometrů v podstatě prázdného kosmického prostoru. Na takovou vzdálenost se z plynného obra stane na obloze drobný zářící disk, s úhlovým průměrem 50″.

Přesto na něm v dalekohledu spatříte spoustu podrobností, a dokonce i v těch nejmenších přístrojích rozlišíte čtveřici jeho „hlavních“ měsíců. I když jsou největší, pořád vypadají jako prosté „hvězdičky“ páté velikosti v blízkosti kotoučku planety. Jejich pohyb kolem plynného obra pak zaznamenáte již s odstupem několika desítek minut (viz Galileovské družice).

Na průzkum oblačnosti

Dalekohledy s objektivem kolem 5 cm ukážou, že je kotouček Jupitera nepatrně zploštělý: Plynná planeta je velmi tvárná a vlivem rychlé rotace se její rovníkový a polární průměr nacházejí v poměru asi 50 : 47. Na kotoučku snadno rozeznáte také dvojici tmavých oblačných pásů paralelních k rovníku – jeden na severní polokouli, druhý na jižní. Další fascinující atmosférické detaily si vyžádají alespoň středně velký přístroj, s objektivem o průměru 12 cm a více. Zjeví se v něm i méně nápadné oblačné pásy oddělené světlejšími zónami, a zcela jistě se přidá také některá z obřích anticyklon či cyklon. 

Zmíněné gigantické atmosférické víry vypadají jako oválné skvrnky usazené uvnitř pásů a zón, přičemž tu největší a nejnápadnější představuje tzv. Velká červená skvrna při jižním okraji jižního rovníkového pásu. Navzdory uvedenému přívlastku však počítejte spíš s jemně naoranžovělým až nahnědlým odstínem. Skvrna je nejsnáz pozorovatelná, když míjí střed kotoučku planety a má největší úhlový průměr – asi 10″. Kdy se tak stane, zjistíte pomocí počítačových planetárií či na specializovaných webových stránkách. Informace lze získat například z počítačového programu Stellarium či z aplikace SkySafari pro chytré telefony. 

Zákryty i zatmění

Zaregistrovat můžete i velmi temnou okrouhlou skvrnku, či dokonce skvrnky o úhlovém průměru kolem 1″, sunoucí se po disku planety v intervalu několika hodin. Tentokrát se ovšem nejedná o jevy v atmosféře, nýbrž o stíny, které na svrchní atmosférické vrstvy vrhají Jupiterovy měsíce. V danou chvíli se mohou nacházet jak v jeho okolí, tak přímo před ním a za dobrých pozorovacích podmínek je pak zaznamenáte coby jasné flíčky na světlém kotoučku. 

Oběžné dráhy souputníků leží přibližně v jedné rovině, jež se zhruba kryje s rovníkovou rovinou planety i s rovinou ekliptiky. Ze Země tak můžeme sledovat jejich vzájemné zákryty nebo zatmění! Nejčastěji lze zahlédnout výstup některého z nich zpoza planety či třeba jeho „zmizení“ – to když se ponoří do stínu, který vrhá plynný obr do prostoru. Také tyto úkazy umějí předpovědět specializované weby či počítačové programy.

Budete-li chtít z pozorování většími dalekohledy vytěžit maximum, počkejte, až Jupiter vystoupá co nejvýš nad obzor a vzdálí se od neklidných přízemních vrstev pozemského ovzduší. Dojde k tomu necelou hodinu po půlnoci, kdy se planeta ocitne v maximální výšce nad horizontem, asi 41° přímo nad jihem.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 23. září ve 3:04 SELČ vstoupí do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná v první polovině září ráno nízko nad východem
• Mars – viditelný téměř po celou noc kromě večera
• Jupiter – viditelný po celou noc
• Saturn – viditelný téměř po celou noc kromě rána
• Uran – viditelný téměř po celou noc kromě večera
• Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2022

• 9. září – dorůstající Měsíc poblíž Antara ze Štíra na večerní obloze
• 7. září – planetka Juno v opozici se Sluncem
• 7. a 8. září – setkání Marsu a Aldebaranu z Býka na ranním nebi (cca 6°)
• 8. září – setkání téměř úplňkového Měsíce a Saturnu na noční obloze
• 11. září – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi; nejblíž se ocitnou ve večerních hodinách, kdy je budou dělit asi 3°
• 14. září – zákryt Uranu Měsícem na noční obloze; začátek zhruba ve 23:23 SELČ, konec 15. září cca v 0:23 SELČ
• 15. a 16. září – setkání ubývajícího Měsíce a Marsu na noční obloze; nejblíž se ocitnou v ranních hodinách 17. září vysoko nad východem, kdy je budou dělit zhruba 3°; poblíž pozorovatelný i Aldebaran a Plejády z Býka
• 17. září – Neptun v opozici se Sluncem
• 20. září – úzký měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců na ranním nebi
• 23. září – velmi úzký měsíční srpek poblíž Regula ze Lva na ranní obloze
• 26. září – Jupiter v opozici se Sluncem
• 30. září – měsíční srpek poblíž Antara ze Štíra na večerním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno