Noční obloha v první polovině září: Dvě zatmění a krása Kasiopeji
Nejzajímavější podívanou na obloze - prstencové zatmění Slunce sice u nás neuvidíme, i tak ale nabídne zářijová obloha pestrou porci zábavy
Večerní oblohu na pomezí léta a podzimu zdobí planety Mars a Saturn, sunoucí se nízko nad jihozápadním obzorem. V jejich sousedství se navíc nachází i nápadná stálice Antares ze souhvězdí Štíra, přičemž 8. a 9. září obohatí toto uskupení ještě srpek dorůstajícího Měsíce. Další planety viditelné i bez přístrojů budou pozorovatelné teprve na sklonku září na večerním a ranním nebi.
Překrásná Kasiopea
Hvězdné nebe po setmění je stále v područí letních souhvězdí – Pastýře, Hadonoše, Herkula, Lyry, Orla či Labutě. V období babího léta máme ovšem dobrý výhled i na některá souhvězdí, jež vídáme po celý rok – třeba na Kasiopeu. Patří mezi tzv. cirkumpolární neboli obtočnová souhvězdí, jejichž úhlová vzdálenost od severního nebeského pólu (na obloze leží poblíž Polárky) je natolik malá, že v našich zeměpisných šířkách nikdy nezapadají pod obzor. Na podzim najdeme Kasiopeu vysoko nad severovýchodním horizontem. Pětice jejích nejjasnějších hvězd vykresluje na nebi charakteristické písmeno „W“, a s jistotou ji proto identifikují i astronomičtí laici.
Její nápadnost je přitom zcela namístě – jde přece o královské souhvězdí! Podle řecké mytologie byla totiž Kasiopea ženou etiopského krále Kefea a matkou krásné princezny Andromedy. Byla však pyšná a vychloubačná. Na nebe se dostala jen coby jedna z postav příběhu o udatném Perseovi, který po jistých peripetiích pojal Andromedu za ženu. Plošně malé souhvězdí Kasiopeji doslova překypuje zajímavými objekty pro oči a dalekohled.
Dvě zatmění
Prvního září 2016 proběhne prstencové zatmění Slunce, z území České republiky jej však nespatříme. Pozorovatelné bude pouze z Afriky a z Indického oceánu. Více štěstí budeme mít v případě polostínového zatmění Měsíce 16. září. Jeho začátek se bude krýt s východem Měsíce nad východní obzor kolem 19:00 SELČ, přičemž do polostínu začne Měsíc vstupovat již o něco dřív, v 18:55 SELČ. Střed zatmění nastane ve 20:54 SELČ a z polostínu náš souputník vystoupí ve 22:54 SELČ, kdy jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním horizontem. Polostínové zatmění Měsíce je však méně nápadné a při horších meteorologických podmínkách nemusí být vůbec patrné.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. září | 6 h 15 min | 19 h 43 min |
| 15. září | 6 h 36 min | 19 h 13 min |
V první polovině září se Slunce nachází ve znamení Panny
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| nov | 1. září | 6 h 10 min | 19 h 46 min |
| Prrvní čtvrt | 9. září | 14 h 21 min | 23 h 38 min |
Planety na noční obloze
- Merkur: viditelný koncem září ráno nízko nad východem
- Uran: viditelný po celou noc
- Neptun: viditelný po celou noc
- Saturn: viditelný večer nad jihozápadem
- Jupiter: nepozorovatelný
- Mars: viditelný večer nad jihozápadem
- Venuše: viditelná koncem září zvečera nízko nad západem
Úkazy na nebi
- 1. září – prstencové zatmění Slunce (z území ČR nepozorovatelné)
- 8. a 9. zářía - setkání dorůstajícího Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na podvečerní obloze nad jihozápadem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
