Noční obloha v prosinci: V hlavní roli Měsíc a příchod zimního slunovratu
Prosincová obloha nabídne zajímavá „měsíční“ setkání. Čeká nás zimní slunovrat a s ním i nejdelší noc v roce
Na počátku prosince naleznete na večerním nebi dva nepřehlédnutelné objekty: srpek dorůstajícího Měsíce a planetu Venuši v roli večernice. Obě tělesa hledejte nízko nad jihozápadním obzorem, přičemž nejblíž si na obloze budou večer 3. prosince, kdy bude Venuše zářit přímo pod Měsícem. O pouhé dva dny později pak našeho souputníka objevíte ve společnosti naoranžovělého Marsu v souhvězdí Kozoroha.
Tím však výčet zajímavých setkání, v nichž hraje hlavní roli Měsíc, rozhodně nekončí. V noci z 12. na 13. prosince jej totiž spatříte v těsné blízkosti jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. A ačkoliv se bude proluka dělící obě tělesa v průběhu noci zmenšovat, vyvrcholení v podobě zákrytu Aldebaranu Měsícem se bohužel nedočkáme. Dojde k němu totiž až v okamžiku západu měsíčního kotouče za horizont ráno 13. prosince.
Neptun blízko Marsu
Kromě Venuše a Marsu se na večerní obloze nacházejí i planety Uran a Neptun: první v souhvězdí Ryb, druhá ve Vodnáři. Oříškem přitom nebývá ani tak jejich pozorování – spatříte je už v malém přístroji –, jako spíš vyhledání. Při menších zvětšeních se totiž téměř neliší od hvězd ve svém okolí, proto je nezbytná podrobná hvězdná mapa, s jejíž pomocí planety spolehlivě identifikujete.
S Neptunem to letos v prosinci bude o něco snazší. Na sklonku roku totiž do jeho blízkosti doputuje jasný Mars. Nejblíž si obě tělesa budou 31. prosince večer: Na obloze je bude dělit pouhých 20 obloukových minut, tedy 2/3 úhlového průměru úplňkového Měsíce. V dalekohledu hledejte Neptun východně od Marsu a nebojte se použít větší zvětšení. Pouze tak totiž planetu zahlédnete nikoliv jako slabou „hvězdičku“, nýbrž coby namodralý mdlý kotouček (jeho úhlový průměr bude v porovnání s Marsem asi třikrát menší).
Nápadné kupy hvězd
Kromě království planet můžete na zimním nebi prozkoumat i říši otevřených hvězdokup – těch nápadných je na obloze celá řada. Úhlově největší a nejjasnější Plejády a Hyády naleznete v souhvězdí Býka. Vhodným cílem pro malý dalekohled jsou pak „otevřenky“ M35 v Blížencích, NGC 2264 v Jednorožci nebo třeba trojice jasných otevřených hvězdokup M36, M37 a M38 ve Vozkovi.
Cestu za posledními třemi jmenovanými vám usnadní zajímavá hříčka přírody, kterou na tmavém nebi snadno spatříte i očima. Vypadá jako drobná mlhavá skvrnka nedaleko spojnice stálic Beta Tauri a Ióta Aurigae. Pohled malým dalekohledem však ukáže pětici úhledně seřazených hvězd čtvrté velikosti, jimž se kvůli jejich uspořádání říká „Žebříček“. Jde ovšem o pouhé dílo náhody, byť mimořádně hezké.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. prosince | 7 h 27 min | 15 h 46 min |
| 15. prosince | 7 h 41 min | 15 h 44 min |
| 31. prosince | 7 h 47 min | 15 h 53 min |
Dne 21. prosince 2016 v 11:43 SEČ vstupuje Slunce do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat, začíná astronomická zima.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 7. prosince | 12 h 23 min | 23 h 58 min |
| Úplněk | 14. prosince | 16 h 48 min | 7 h 31 min |
| Poslední čtvrt | 21. prosince | 00 h 00 min | 12 h 07 min |
| Nov | 29. prosince | 7 h 23 min | 16 h 31 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
- Mars – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
- Jupiter – viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem
- Saturn – nepozorovatelný
- Uran – viditelný v první polovině noci
- Neptun – viditelný na večerní obloze
Úkazy na nebi
- 2. a 3. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem
- 4. a 5. prosince – setkání dorůstajícího Měsíce a Marsu na večerní obloze nad jihozápadem
- 13. prosince – velmi těsné setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranní obloze nízko nad západem (zákryt Aldebaranu Měsícem v okamžiku západu hvězdy)
- 14. prosince – maximum meteorického roje Geminid
- 15. prosince – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
- 22. a 23. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze nad jihovýchodem
- 31. prosince – těsné setkání Marsu a Neptunu na večerní obloze nad západem (v okamžiku západu bude obě tělesa dělit úhlová vzdálenost cca 20′)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
