Noční obloha v prosinci: Setkání Jupitera a Saturnu po dvaceti letech

Až se v prosinci vypravíte za hvězdami, vyrazte už se stmíváním. Jinak totiž snadno přijdete o mimořádně pohledné nebeské setkání. K vidění bude po celý měsíc na pomezí souhvězdí Střelce a Kozoroha nízko nad jihozápadem a dodejme, že bude ryze planetární. Dvě obří plynné oběžnice – Jupiter se Saturnem – se dočasně stanou sousedy nejen ve vesmíru, ale i na naší obloze.

Schůzka mezi hvězdami

Také bychom mohli říct, že rychleji se pohybující Jupiter na hvězdném nebi opět dožene pomalejší Saturn. Zatímco první zmíněný obr obkrouží Slunce jednou za 11,86 roku, jeho sousedovi to trvá přibližně 2,5krát déle. V důsledku dochází v průměru každých 19,6 roku na nebeské sféře k jejich přiblížení neboli konjunkci – ne vždy jsou ovšem planety snadno pozorovatelné, mohou být přítomny například na světlé denní obloze. 

Dalšího finále nekonečného závodu se dočkáme nedlouho před Vánocemi. Proluka mezi oběma giganty se bude postupně zmenšovat až do 21. prosince, kdy se na nebi ocitnou v rozestupu pouhých 6′, což odpovídá pětině průměru měsíčního disku v úplňku! Ve Sluneční soustavě je v tu chvíli bude dělit asi 733 milionů kilometrů. Letos přitom půjde o jejich nejtěsnější setkání od roku 1623 a na další podobně blízkou konjunkci si počkáme až do 15. března 2080.

Na jeden pohled

Jednadvacátého prosince v 17:00 SEČ spatříme jasnější Jupiter nalevo pod Saturnem. Okouzlující pak bude pohled skrz dalekohled s dostatečným zorným polem – aby se do něj vešly obě planety – a se zvětšením alespoň 50×. Jupiter doprovodí čtveřice jeho největších měsíců seřazených za sebou: vlevo nahoře Kallisto, Ganymed a Io, vpravo dole pak Europa.

Zamíříte-li stejným směrem dál, narazíte na droboučkou hvězdičku HD 191250 osmé velikosti, která však s králem planet nijak nesouvisí. U Saturnu pak spatříte mohutné prstence a po pravé straně jako naoranžovělý bod i jeho největší měsíc Titan. Popsaná konfigurace ovšem platí pouze pro shora uvedené datum a čas.

O den později vzroste rozestup mezi planetami na 8′, zato se budou nacházet ve stejné úhlové výšce nad obzorem, zarovnány pěkně jedna vedle druhé – Jupiter nalevo, Saturn vpravo. Poté už se od sebe začnou nekompromisně vzdalovat, s koncem roku se z podvečerní oblohy vytratí úplně a na čas se stanou nepozorovatelnými. To však neplatí pro Mars, jenž bude po většinu noci vidět v souhvězdí Ryb. Výčet jasných oběžnic uzavřeme jitřenkou Venuší, kterou lze v prosinci pozorovat ráno za svítání, nízko nad jihovýchodem. 

Trojhvězda Velryby

Vraťme se ovšem v čase na vánoční večerní oblohu. Přímo nad jihem na ní bude defilovat sice nepříliš nápadné, zato velmi rozložité souhvězdí Velryby. Výraznějších stálic zahrnuje skutečně jen pár: konkrétně Deneb Kaitos neboli Beta Ceti s 2 mag v ocasu a Menkar neboli Alfa Ceti s 2,5 mag v hlavě Velryby. Zhruba 5° západně od Menkaru se bude nacházet trojhvězda Kaffaljidhma alias Gama Ceti s 3,5 mag, u níž se pod tmavou oblohou obejdeme i bez dalekohledu. 

Na poli vícehvězd lze Gama Ceti považovat za skutečný prubířský kamínek. Nejenže její dvě nejnápadnější složky dělí na nebi nepatrná úhlová vzdálenost 2,3″, ale navíc pozorování ztěžují jejich velmi rozdílné jasnosti. Zatímco výraznější nažloutlá stálice má 3,6 mag, namodralý průvodce je s pouhými 6,2 mag zhruba 11krát slabší. Dodejme, že barevné odstíny v dalekohledu neodpovídají skutečnosti – jde o důsledek velkého kontrastu mezi složkami.

Ke zmíněné těsné dvojici pak náleží i třetí člen, oranžový trpaslík s 10 mag, ležící severozápadním směrem v úhlové vzdálenosti 0,25°. Chcete-li na vlastní oči spatřit celou soustavu, vyzbrojte se přístrojem s objektivem o průměru alespoň 10 cm a vyzkoušejte zvětšení v rozsahu 100–200×.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Střelce, 21. prosince v 11:03 SEČ vstupuje do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat, začíná astronomická zima

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nízkonad jihovýchodem
• Mars – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Jupiter – viditelný zvečera nízko nad jihozápadem
• Saturn – viditelný zvečera nízko nad jihozápadem
• Uran – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Zajímavé úkazy v prosinci 2020

• 3. prosince – setkání Měsíce a Polluxu z Blíženců na noční obloze; vzdálenost cca 4°
• 6. prosince – setkání Měsíce a Regula ze Lva na nočním nebi; vzdálenost cca 5°
• 12. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nad jihovýchodem; vzdálenost cca 8,5°
• 13. prosince – maximum činnosti meteorického roje Geminid
• 17. prosince – seskupení měsíčního srpku, Jupitera a Saturnu na večerním nebi nízko nad jihozápadem, na ploše o průměru cca 6,5°
• 21. prosince – velmi těsné setkání Jupitera a Saturnu na večerní obloze nízko nad jihozápadem; vzdálenost cca 6′
• 23. prosince – setkání Měsíce a Marsu na nočním nebi; nejmenší vzdálenost cca 5,5° v pozdních večerních hodinách
• 27. prosince – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na noční obloze; vzdálenost cca 4°
• 31. prosince – setkání Měsíce a Polluxu z Blíženců na ranním nebi nad západem; vzdálenost cca 5° 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno