Sledování hvězdného nebe v listopadu ohraničí pětice planet viditelných i bez dalekohledu. Tou první a nejjasnější se stane zářivá večernice Venuše, pozorovatelná již krátce po západu Slunce nízko nad jihozápadem v souhvězdí Střelce. Záhy ji však budou následovat i planetární giganti Jupiter a Saturn, kteří se zjeví v Kozorohovi vysoko nad jihem až jihozápadem.
Planetární trpaslíci
Ranní obloha za svítání bude naopak vyhrazena planetárním trpaslíkům v podobě Merkuru a Marsu, ovšem jen v omezené míře. Zatímco menší z oběžnic zahlédneme pouze na počátku listopadu v blízkosti světlého východního horizontu v již nerozpoznatelném souhvězdí Panny, Marsu se dočkáme až ve druhé polovině měsíce nad jihovýchodem v souhvězdí Vah.
U planet ještě chvíli zůstaňme, ale jelikož půjde o trpasličí oběžnici, vyžádá si její sledování alespoň malý dalekohled. V noci z 2. na 3. listopadu jej zkuste zacílit na Aldebaran, velmi nápadnou stálici první velikosti v souhvězdí Býka. Zhruba 9‘ od ní najdete trpasličí planetu Ceres, s jasností 7,5 mag, a do rána pak zmíněný rozestup klesne ještě o čtvrtinu. K planetce Ceres se však určitě zkuste vrátit i během následujících nocí: Uvidíte, jak doslova utíká od Aldebaranu pryč směrem na severozápad.
Prvotní odraz
Pro pořádek musíme dodat, že se 19. listopadu dočkáme i částečného zatmění Měsíce. Proč pro pořádek? Protože bude z našeho území v podstatě nepozorovatelné. Začne totiž až v sedm hodin ráno, kdy se bude úplňkový kotouč nacházet těsně nad severozápadním obzorem. A jelikož za něj zapadne již o 15 minut později, „spatříme“ během oné čtvrthodinky pouze první fázi extrémně nevýrazného polostínového zatmění.
Naopak na bezměsíčném tmavém nebi se můžete pokusit o galaktický trojskok, musíte se však pořádně odrazit: Hned na úvod je totiž potřeba překlenout asi 2,5 milionu světelných roků – přibližně tak daleko se nachází první meta, známá spirální galaxie M31 neboli NGC 224 v souhvězdí Andromedy. Zhruba s 3,4 mag představuje nejjasnější objekt svého druhu na pozemské obloze, takže se na ní můžete skvěle rozcvičit.
Stačí se vydat necelé 4° na sever od stálice čtvrté velikosti Ný Andromedae, kde pouhýma očima zahlédnete oválnou mlhavou skvrnu o úhlovém průměru asi 2°. Vezmete-li si na pomoc malý dalekohled, přidá se k jejímu jasnému jádru i okolní slabé halo a rozměry M31 narostou o čtvrtinu. Ostatně nejde o žádného drobečka: V jejím nitru sídlí přes bilion stálic!
S triedrem do Trojúhelníku
Udělejte nyní další skok: na obloze do sousedního souhvězdí Trojúhelníku, ve vesmíru pak tři miliony světelných roků daleko od Země. Druhou metu tvoří spirální galaxie M33 neboli NGC 598, ve srovnání s M31 je však výrazně menší – obsahuje pouze 40 miliard hvězd. A protože leží ještě o kus dál, je také se svými 6 mag mnohem méně nápadná.
I za dokonalých podmínek a pod velmi tmavou oblohou zůstává M33 na hranici viditelnosti bez dalekohledu, proto bude lepší po ní zapátrat třeba s triedrem v ruce. Zkuste se vydat od hvězdy třetí velikosti Alfa Trianguli zhruba 4,5° na severozápad a ve vašem zorném poli spočine takřka kruhová mlhavá skvrna o úhlovém průměru 0,8°. Mimochodem, různý tvar obou galaxií v dalekohledu není dán jejich uspořádáním, nýbrž úhlem, pod jakým je sledujeme. Jak M31, tak M33 mají totiž podobu plochého disku s jasným galaktickým jádrem. Na první z nich ovšem hledíme zboku, takže se jeví silně eliptická, zatímco druhou sledujeme z nadhledu, a proto vypadá spíš kruhová.
Náročný vrchol
Třetí skok vás zavede na jih, do souhvězdí Ryb, bude však ze všech nejnáročnější. Na jeho konci totiž čeká jeden z nejobtížněji pozorovatelných objektů slavného Messierova katalogu: Spirální galaxie M74 či NGC 628 má jasnost jen 9,5 mag, a tu plošnou dokonce ještě o 4,5 mag menší! Abyste ji tedy zahlédli, připravte si dalekohled s objektivem o průměru alespoň 50 mm a použijte malé zvětšení, díky němuž se galaxie snáz oddělí od hvězdného pozadí.
S pozorováním začněte u hvězdy čtvrté velikosti Éta Piscii a vydejte se od ní 1,5° na severovýchod. M74 bude vypadat jako nepatrné difuzní zjasnění v zorném poli, zkuste však trochu „zašilhat“ (viz Boční vidění), a promění se v okrouhlou mlhavou skvrnku o úhlovém průměru 8′. S rostoucím průměrem objektivu pak bude čím dál zřetelnější: Ten 10centimetrový přidá světlé bodové jádro, uložené poněkud mimo geometrický střed útvaru, a v dalekohledu s 20–25centimetrovým objektivem se objeví i dvojice spirálních ramen.
Jak daleko jsme tedy nakonec doskočili? Asi do vzdálenosti 30 milionů světelných roků – což bohatě stačí, aby se z majestátní galaxie o průměru 100 tisíc světelných let a se 100 miliardami hvězd stal na pozemské obloze snadno přehlédnutelný mlhavý flíček…
Boční vidění
Naše oči vnímají světlo z pozorovaného objektu prostřednictvím světlocitlivých buněk na sítnici, které ji však nepokrývají rovnoměrně, ale od středu směrem k okrajům jejich hustota narůstá. Při sledování slabých objektů se proto vyplatí použít tzv. boční vidění: Nastavte objekt do centra zorného pole a poté se podívejte mimo něj. Tehdy bude jeho světlo dopadat nikoliv doprostřed vaší sítnice, ale na okraj s větším množstvím světlocitlivých buněk. Cíl se tak bude jevit o něco zřetelnější, ale vlivem periferního vidění i mírně zkreslený.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. listopadu | 6 h 40 min | 16 h 21 min |
| 15. listopadu | 7 h 03 min | 16 h 00 min |
| 30. listopadu | 7 h 25 min | 15 h 46 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 22. listopadu ve 3:34 SEČ vstupuje Slunce do znamení Střelce.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 4. listopadu | 5 h 45 min | 16 h 19 min |
| První čtvrt | 11. listopadu | 13 h 39 min | 22 h 44 min |
| Úplněk | 19. listopadu | 16 h 04 min | 7 h 00 min |
| Poslední čtvrt | 27. listopadu | 23 h 18 min | 13 h 07 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný na začátku listopadu ráno nízko na východem
- Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
- Mars – viditelný ve druhé polovině listopadu ráno nízko nad jihovýchodem
- Jupiter – viditelný v první polovině noci
- Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
- Uran – viditelný téměř po celou noc kromě rána
- Neptun – viditelný v první polovině noci
Zajímavé úkazy v listopadu 2021
- 2. listopadu – setkání trpasličí planety Ceres a Aldebaranu z Býka na noční obloze, nejmenší vzdálenost cca 0,12° ráno 3. 11.
- 3. listopadu – seskupení velmi úzkého měsíčního srpku, Merkuru a Spicy z Panny před rozedněním nízko nad jihovýchodem, na ploše o průměru cca 7°
- 5. listopadu – Uran v opozici se Sluncem
- 7. a 8. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem (7. 11. cca 8°, 8. 11. cca 6°), nad jihem pozorovatelné také planety Saturn a Jupiter
- 10. a 11. listopadu – seskupení Měsíce, Saturnu a Venuše na večerní obloze: 10. 11. Měsíc cca 5° od Saturnu, 11. 11. cca 5,5° od Jupitera
- 17. listopadu – v noci nastává maximum činnosti meteorického roje Leonid
- 19. listopadu – částečné zatmění Měsíce, z ČR v podstatě nepozorovatelné
- 20. listopadu – takřka úplňkový Měsíc poblíž Aldebaranu z Býka na nočním nebi
- 23. listopadu – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na noční obloze
- 27. listopadu – Měsíc poblíž Regula ze Lva na ranním nebi; trpasličí planeta Ceres v opozici se Sluncem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
