Neviditelný svět bakterií: Známé mikroorganismy okem elektronového mikroskopu
Pouhým okem je nezahlédnete, přesto jsou všude kolem vás a zásadním způsobem ovlivňují život na této planetě. Mohou škodit, ale také pomáhat; způsobit smrtelnou chorobu, nebo žít v symbióze s lidským organismem. Jak vypadají mikroorganismy, posvítí-li si na ně věda elektronovým mikroskopem?
Nebezpečná zbraň klíšťat
Spirochéty jsou vesměs volně žijící bakterie, patří k nim však i řada nebezpečných druhů. Spirochéta Borrelia je například původcem lymeské boreliózy, tyfu, tropické horečky a dalších chorob. Spirochéta Treponema je původcem syfilis u člověka. Pod elektronovým mikroskopem jsou zbarvené modře.
Zhouba legionářů
Bakterie rodu Legionella způsobuje infekci, jejímž důsledkem může být zápal plic či pontiacká horečka. Slavnou se stala díky sjezdu veteránů Americké Legie v hotelu Bellevue-Stratford v červenci 1976. Legionella se pomnožila v okruhu chladicí vody ventilačního systému hotelu a rozšířila se po budově. Zápalu plic, který účastníkům sjezdu způsobila, se říkalo legionářská nemoc.
Věrní souputníci člověka
Lactobacillus je rod bakterií schopných rozkládat laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. U lidí jsou běžně součástí mikroflóry ve vagině a v trávicí soustavě. Některé laktobacily se používají při výrobě jogurtu, sýra, kyselého zelí, nakládaných okurek, piva, cideru, vína a dalších typů fermentovaných (kvašených) potravin. Jejich stinnou stránkou je podíl na vzniku zubního kazu.
Na rozbouřený žaludek
Zdraví člověka významně ovlivňuje stav jeho mikroflóry. Možností, jak tomuto tajuplnému světu ve střevech pomoci, je zásobovat jej takzvanými probiotiky. Jde o živé organismy, přidávané do potravin s cílem nastolit v mikroflóře rovnováhu. Jedním z nich je například Saccharomyces boulardii, kvasinka v podobě kuličky vykukující ze záplavy žlutě zvýrazněných laktobacilů.
Je to k jídlu?
Sinice si většina lidí pojí s nevábným zeleným povlakem na vodních nádržích a přehradách. Přesto mají řadu využití jak v přírodě, tak i v průmyslu. Kromě schopnosti vytvářet kyslík prostřednictvím fotosyntézy jsou zajímavé také pro svoji nutriční hodnotu – jde o jednu z mála jedlých bakterií. Na mikroskopovém snímku je sinice z řádu Spirulina obtočená kolem rozsívky.
Odolný mikrob
Escherichia coli patří ke střevní mikrofloře teplokrevných živočichů, včetně člověka. Z tohoto důvodu je její přítomnost v pitné vodě indikátorem fekálního znečištění. Člověku je jako součást přirozené mikroflory prospěšná, jelikož produkuje řadu látek, které brání rozšíření patogenních bakterií a podílí se i na tvorbě některých vitaminů (například vitaminu K). Patří k nejlépe prostudovaným mikroorganismům, jelikož je modelovým organismem pro genové a klinické studie. Pokud se bakterie dostane do intestinálního traktu člověka, vyvolá infekci provázenou průjmy. Ta se léčí antibiotiky, E.coli však velmi rychle získává proti antibiotikům rezistenci.
Morová rána
Nebezpečí bakterie yersinia pestis, prastaré původkyně moru, tkvělo mimo jiné v její schopnosti přenést se ze zvířete na člověka. Šíření podivné nemoci, o jejímž původci neměli středověcí lékaři vůbec ponětí, tak bylo násobně snadnější. Přestože mor přežil do dnešních dob, díky náležité léčbě jeho nebezpečnost výrazně klesla.
Zdánlivě neškodná bakterie
Stafylokoky jsou běžnou součástí flóry pokrývající kůži a sliznice člověka i zvířat. Většina jejich druhů není nebezpečná, přesto i mezi stafylokoky lze nalézt zákeřné původce různých infekcí. Staphylococcus aureus neboli zlatý stafylokok je původcem široké škály obtíží, od mírných zánětů kůže až po otravu krve. Stafylokoky se běžně vyskytují v typických hroznovitých útvarech.
Kolonie v ústech
Ústa ukrývají nesčetně bakterií, z nichž většina je neškodná či dokonce prospěšná. Přesto umí některé z nich pozlobit, zvláště když se příliš rozmnoží. Potom mohou způsobit všelijaké infekce, případně zubní plak, který, pokud není pravidelně odstraňován, vede ke kazům.
Kuchyňská civilizace
Kuchyňská houbička je rejdištěm bakterií přiživujících se na různých zbytcích, nalézajících se v jejích záhybech. Mezi růžovými krystaly cukru či soli se ukrývají modře zvýrazněné bakterie a další mikroorganismy, nabarvené zobrazovací technologií na zeleno.
