Nevděčná vlast: Komunistická perzekuce československých letců z Británie (1)

Těsně před návratem do Československa v létě 1945 mělo čs. letectvo ve svazku britské RAF celkem 1 602 příslušníků. Z nich bylo později 444 aktivováno a nadále sloužilo v obnovené armádě. Letci ze Západu měli v následujících několika letech po skončení války do jisté míry privilegované postavení – stali se páteří vojenského letectva i znovu se rodících civilních aerolinií.

Privilegovaní letci

Důvod k tomu byl prostý. Na východní frontě vznikla čs. letecká jednotka až v roce 1944 a její jádro stejně tvořili bývalí veteráni z RAF. Slovenští letci, ze kterých se v posledních měsících války skládala většina tehdejší 1. čs. smíšené letecké divize, jim svojí odbojovou minulostí nemohli dost dobře konkurovat. Jednalo se totiž buď o nováčky, nebo naopak o veterány, jež byli nositeli vysokých německých vyznamenání z východní fronty.

Čeští letci, kteří se účastnili domácího odboje, za nimi po skončení války zaostávali naopak z hlediska profesní způsobilosti. Tři ze čtyř leteckých divizí čs. poválečné armády měly základ v bývalých čs. stíhacích perutích RAF a páteří jejich výzbroje byly britské letouny. Důsledkem toho byla mimo jiné zvýšená pozornost ze strany komunisty ovládané armádní kontrarozvědky, tzv. Obranného zpravodajství (OBZ), v jehož čele stál Bedřich Reicin. Na jeho zásah se zdržovala povyšování západních letců známých svými protikomunistickými postoji, jejich jmenování do vyšších funkcí, ale například také jejich přijetí ke studiu na Vojenské akademii nebo na Vysoké škole válečné.

Aféra Nepolapitelného Jana

OBZ se před únorem 1948 neomezovalo jen na činnost v armádě, ale při podpoře komunistů aktivně zasahovalo i do vnitropolitických záležitostí. Důkazem toho může být například případ legendárního odbojáře Jana Smudka. Po svém dobrodružném útěku z vlasti, při němž si vysloužil přezdívku „Nepolapitelný Jan“, se v roce 1940 dostal do čs. zahraniční armády.

Od února 1942 sloužil u RAF, prodělal výcvik leteckých operátorů a operačně létal u 68. noční stíhací peruti RAF. Po návratu z války se stal národním správcem továrny v Aši. Ve volbách roku 1946 kandidoval za Čs. lidovou stranu v Karlovarském kraji, nicméně do parlamentu nebyl zvolen. Otevřeně však vystupoval proti KSČ. OBZ spolu s dalšími komunisty ovládanými bezpečnostními složkami se proto v únoru 1947 rozhodlo využít zatčení bezvýznamného uprchlíka, snažícího se dostat do „Prchalovy armády“ (údajné protibenešovsky zaměřené jednotky shromažďující se v Německu), a zorganizovat proti Smudkovi provokaci, jež by jej umožnila očernit jako „reakcionáře“ a stoupence imaginárního prchalovského podzemního hnutí v republice.

Vážné varování

Díky amatérismu zúčastněných Smudek úmysly provokatérů prohlédl. Přesto byl zatčen a napaden v komunistickém tisku. V ještě relativně svobodné atmosféře třetí republiky však akce skončila naprostou blamáží a měla pro komunisty nepříjemnou dohru mimo jiné i na půdě parlamentu. Pro Smudka však představovala vážné varování. Zřejmě ještě během únorového převratu odešel znovu za hranice a zpátky do vlasti se vrátil až v 90. letech.

Řada dalších letců cítila podobný tlak a nebrala jej na lehkou váhu. Britská vláda po skončení války nabídla bývalým příslušníkům RAF ze spojeneckých zemí, kteří se nechtěli vrátit do svých domovů, možnost rychlé naturalizace. Využilo jí i několik desítek čs. letců. Britským občanem se tak již v roce 1947 stal například nejúspěšnější noční stíhač Karel Kuttelwascher. Ten se, stejně jako řada jiných, vrátil po válce do vlasti, ale v důsledku vývoje politických poměrů se rozhodl ještě před únorovým převratem vystěhovat do Velké Británie.

První úder

Čistky v armádě začaly jen několik hodin po komunistickém převratu 25. února 1948. Již k poslednímu dni téhož měsíce byl postaven mimo službu například divizní generál Karel Janoušek, za války generální inspektor (tedy faktický velitel) čs. letectva ve Velké Británii. Přitom již v polovině února 1947 byl odvolán z relativně vlivného místa podnáčelníka hlavního štábu pro zvláštní úkoly a „odklizen“ do funkce zatímního inspektora protiletecké ochrany u hlavního štábu.

Dokončení: Nevděčná vlast: Komunistická perzekuce československých letců z Británie (2)

Ve stejný den, kdy musel gen. Janoušek opustit svoji funkci byl na hrázi rybníka mezi obcemi Litvínovice a Šindlovy Dvory na dohled od českobudějovického letiště nalezen 44letý podplukovník Václav Martínek, který krátce předtím spáchal sebevraždu. Za války sloužil u 311. bombardovací perutě a později na Inspektorátu čs. letectva. Martínek byl o tři dny dříve doslova vyhozen ze své kanceláře na velitelství letectva 2. vojenské oblasti. Byl totiž znám jako důsledný odpůrce KSČ a již před únorem byl na popud OBZ stíhán za protistátní (ve skutečnosti protikomunistické) výroky. Stal se prvním z řady obětí