Nespoutaný lev: 15. (skotská) pěší divize za druhé světové války (4)
V letech 1944–1945 se na frontě ve Francii, Beneluxu a Německu vystřídalo celkem 10 britských pěších divizí. Jednou z nich byla i 15. (skotská) divize, která si v průběhu kampaně vysloužila za překonání čtyř velkých evropských toků přiléhavou přezdívku „Crossing Sweepers“
Od konce ledna 1945 se 15. (skotská) pěší divize připravovala na operaci Veritable, jejímž cílem bylo proražení Siegfriedovy linie a vyčištění prostoru mezi Mázou a Rýnem. Její výchozí postavení se nacházelo na Grosbeeckých výšinách jihovýchodně od Nijmegenu. Útok začal 8. února a Skotové se toho dne poprvé ocitli na německé půdě. Druhý den začal odpor sílit a postup po jediné silnici obklopené minovými poli, lesy a rozmoklou půdou způsobil dopravní zácpu, při které se promíchaly části 15. skotské a 43. wessexské divize. Konečně 11. února se podařilo dobýt město Kleve a postupovat dále na jih ke Gochu.
Předchozí části:
Trojúhelník Kleve–Kalkar–Goch představoval klíčovou pozici v Porýní a poté, co Němci otevřeli přehrady na řece Rour, se krajina ocitla půl metru pod vodou. Zbývající pevninu bránili velmi urputně němečtí výsadkáři a mimořádně aktivní bylo i dělostřelectvo, které jako by se chtělo před ústupem za Rýn zbavit zbývající munice. V bojích okolo Gochu a jihovýchodně od něj strávila divize dva týdny a poté, co se americkým silám podařilo překročit Rour, byla 25. února stažena z fronty. Operace Veritable byla pro vojáky skoro stejně náročná jako Epsom a 15. divize zde ztratila na 1 500 mužů (z toho 232 padlých a 215 zajatých).
Útok přes Rýn
Po krátkém odpočinku se Skotové od poloviny března intenzivně připravovali na operaci Plunder – útok přes Rýn. Ten začal 23. března odpoledne mohutnou dělostřeleckou palbou a večer se začaly přes Rýn přepravovat jednotky 51. (Highland) divize a 1. brigády Commandos, které 24. února ve 2.00 ráno následovala i 15. divize, jež tvořila střed útočící sestavy. Zatímco v sektoru 44. brigády šlo vše hladce a dopoledne vojáci přihlíželi vzdušnému výsadku, s kterým po třetí hodině navázali kontakt, 227. brigáda narazila v Haffenu opět na houževnatě bojující německé výsadkáře a trvalo dva dny, než se podařilo obec dobýt. S příchodem noci se Němci pokusili i o několik protiútoků, byli však odraženi.
Prvořadý cíl nyní představovalo zajištění předmostí na západním břehu Isselu. Royal Scots Fusiliers využili špatného počasí a večer 26. března pronikli u Dingdenu na západní břeh a navzdory německému odporu zde ženisté do rána postavili pontonový most. Tvrdé boje o předmostí pokračovaly až do večera, kdy se konečně objevily posily z 53. (velšské) divize a situaci stabilizovaly.
Postup Německem
Patnáctá divize se následně přesunula do zálohy VIII. sboru, který postupoval na pravém křídle britské armády směrem k Labi přes Osnabrück, Celle a Uelzen. Na rozdíl od Holandska a Belgie ji zde nečekaly vítající davy, jen bílé vlajky a zasmušilé tváře starců, dětí a zmrzačených veteránů Wehrmachtu. Jedinými vítajícími se tak stali osvobození totálně nasazení dělníci ze všech koutů okupované Evropy. Od 10. dubna se 15. divize opět nacházela v čele postupu, místo elitních výsadkářů teď proti Skotům stály posádky ponorek, chlapci z Hitlerjugend nebo Volkssturmu.
TIP: Montgomeryho příliš smělý plán: Operace Market Garden
S tvrdým odporem se setkali až u Uelzenu, který bránily čerstvé síly přisunuté z Dánska, boje trvaly pět dní a postupně do nich byly nasazeny čtyři pěší prapory a další podpůrné jednotky. Konečně 20. dubna dorazila divize k Labi, kde ji čekal asi týden odpočinku. Byl jí přidělen sektor Artlenburg–Lauenburg, který na východním břehu bránilo devět německých praporů, které při své obraně mohly spoléhat na strmé břehy a asi 100 děl. Přechod začal 29. dubna ve 2.00 ráno. Po rozednění začali Němci předmostí silně ostřelovat a objevily se i letouny Luftwaffe včetně proudových. Zabránit britskému postupu na sever však již nebylo v německých silách. V okamžiku kapitulace se divize nacházela v prostoru mezi Hamburkem a Lübeckem, přičemž poslední boje zde svedla ještě 8. května.
15. pěší řečí čísel
Za 11 měsíců od vylodění v Normandii 15. divize mimo jiné postavila 63 mostů, vystřelila 825 683 dělostřeleckých 25liberních (87,6 mm) granátů, spotřebovala 8 050 000 potravinových dávek a 16 000 000 litrů pohonných hmot. Nejvyšší cenou však bylo 1 519 padlých, 2 093 nezvěstných a 8 160 raněných. Po válce divize plnila okupační úlohy nejprve v Meklenbursku a v průběhu léta svěřený prostor předala Rudé armádě a stáhla se do Šlesvicka-Holštýnska. Rozpuštěna byla 10. dubna 1946.