Nesmrtelní monarchové (1): Alžběta II. je nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách

Malá Lilibet, jak rodiče Alžbětě v dětství přezdívali, si až do svých deseti let představovala, že bude žít obklopená koňmi, psy a krávami a jednoho dne se provdá za farmáře. Ani v nejmenším si nemyslela, že časem usedne na královský trůn. Když ovšem její strýc král Eduard VIII. abdikoval, aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou, stal se nástupcem trůnu jeho bratr, Alžbětin otec. 

Introvertní a koktavý Jiří VI. byl tedy nečekaně hlavou Spojeného království a dcera jeho přímou následnicí. A zatímco v jejich domě na Piccadilly byla zvyklá běhat po zahradě, jak se jí zachtělo, a skákat s tatínkem panáka, v Buckinghamském paláci musela najednou nosit klobouk, otci se klanět a chovat se způsobně, stejně jako její sestra princezna Margaret.

Nezávislá královna

Po smrti svého otce v roce 1952 se Alžběta stala královnou 16 států označovaných jako Commonwealth realm, které kdysi patřily pod správu Britského impéria a po získání nezávislosti si ponechaly britského monarchu jako symbolickou hlavu státu. Kromě Spojeného království a Severního Irska se k nim řadí i Austrálie a Nový Zéland, Kanada, Šalamounovy ostrovy či Bahamy. (Tyto země spolu s dalšími 19 státy pak tvoří tzv. Commonwealth, který je však jen jakýmsi zájmovým sdružením zemí, jež si kdysi britská koruna podmanila). 

Panovnice sice v souladu se zvykovým právem zasahuje do politiky Spojeného království jen výjimečně, nedá se ovšem říct, že by nevěděla, co se v její zemi děje. Má právo kdykoliv svolat a rozpustit parlament nebo za premiéra vybrat kteréhokoliv občana. Výsadou panovníka jsou dále tři základní práva: být konzultován, doporučit a varovat. V důsledku toho si královna dává každý týden soukromou schůzku s premiérem, skutečnou hlavou státu, která řídí každodenní politiku, což britským monarchům umožňuje setrvávat mimo běžné žabomyší války v parlamentu. 

Pozice královny je tak zcela dána tradicí, protože Británie nemá ani psanou ústavu. Stát funguje díky systému „good chaps“, doslova „správní chlapi“ – tedy víry, že vládnoucí politické vrstvy dobrovolně nikdy neporuší zvyklosti a pravidla slušného chování, výměnou za což je občané nechají u moci. Tento spletenec zákonů a obyčejů se ovšem v poslední době, především kvůli brexitu, rozpadá. 

Hra na schovávanou

Královna plní sice především ceremoniální funkce, neznamená to však, že představuje pouhou figurku. Když například v roce 1978 pod tlakem ministerstva zahraničí souhlasila s návštěvou rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu s manželkou Elenou, nemínila s nimi prohodit víc slov, než bylo podle protokolu nutné. 

Samotná návštěva se pak neobešla bez několika absurdních situací. Ještě před příletem rumunského páru zazvonil v Buckinghamském paláci telefon a ozval se francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing, aby královnu varoval před zlodějskými praktikami manželů. Doporučil jí odstranit z toaletních stolků veškeré stříbro, které by mohli ukrást. V den jejich příjezdu se pak panovnice ukrývala v zahradě, aby se vyhnula další konverzaci. Podle jejích slov totiž měli diktátor s manželkou na rukou krev.

Do uniformy!

V současnosti je Alžběta známá jako dáma libující si v křiklavých kostýmcích a kloboucích nejrůznějších tvarů. Ve svých 19 letech během druhé světové války však oblékala vojenskou uniformu, když se jako nižší důstojnice roku 1945 připojila k ženskému pomocnému sboru. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky. 

Dnes je jediným žijícím panovníkem, který během druhého světového konfliktu sloužil v uniformě. Zároveň představuje nejdéle vládnoucího panovníka v britských dějinách: V roce 2015 překonala i svou praprababičku Viktorii, jež setrvala na trůnu 63 let a 7 měsíců. Dlouhověkost mají ženy v této rodové linii zřejmě v genech: Matka současné královny, Alžběta Angela Marguerite Bowes-Lyon, zemřela v roce 2002 ve věku 101 let.

Podivné vloupání

Svých 93 let se ovšem Alžběta II. nemusela dožít. V roce 1981 na ni během slavnostní přehlídky, jíž se účastnila v koňském sedle, šestkrát vystřelil jistý mladík z pistole. Náboje byly slepé, ale nenadálá situace vyplašila jejího plnokrevníka. Královna zachovala chladnou hlavu, i díky dlouholetým zkušenostem se nenechala ze sedla vyhodit a zvládla vraníka zklidnit. Loni pak po odtajnění dokumentů vyšlo najevo, že se ji ve stejném roce během návštěvy Nového Zélandu pokusil zastřelit sedmnáctiletý Christopher Lewis. Když panovnice vystupovala z auta, vypálil na ni z pušky. Naštěstí minul. 

TIP: Potřebuje Británie ještě monarchii?

O něco obskurnější případ se odehrál v roce 1982, kdy se do Buckinghamského paláce skrz nezavřené okno vloupal Michael Fagan. Podle svého tvrzení v sídle pojídal čedar s krekry, pil víno, prohlížel si královské portréty a zevloval. Po odpočinku na trůnu se vydal prozkoumat další zákoutí paláce, až došel i do královniny ložnice. Když Alžbětu probudil podezřelý zvuk, spatřila na okraji postele sedět cizího člověka. Místo hysterického záchvatu však přivolala ochranku a do příjezdu policie s mužem hovořila.