Nesmrtelná opakovačka: Německá puška Mauser K98k přežívá dodnes

Pokud se třeba na norských Špicberkách vydáte mimo civilizaci (leží tam nejseverněji položené letiště světa obsluhované pravidelnou linkou), budete se muset připravit i na setkání s ledními medvědy. V místní půjčovně zbraní proto nafasujete pušku – jenže nepůjde o žádný „taktický“ samonabíjecí model, ale o legendární Mauser K98k, původem ještě z výzbroje německého Wehrmachtu.

Nedivte se, tyhle karabiny totiž místní stále považují za ideální zbraň pro přežití v drsné divočině – byť je více než sedmdesát let po skončení druhé světové války a Špicberky patří svým vlhkým a studeným podnebím mezi mimořádně nehostinné oblasti světa. „Káčko“ totiž hned tak nezamrzne, nelámou se mu zápalníky a jeho obsluhu zvládne i vystresovaný dobrodruh, k němuž přibíhá skupinka vyhladovělých huňáčů.

Milionové série

Zbraň s oficiálním názvem „Karabiner 98 kurz“ (karabina 98 krátká, zkráceně K98k) představovala standardní pěchotní zbraň německé pozemní armády, přičemž ji využívalo ve stotisícových počtech také vojenské letectvo či námořnictvo. Statistiky prozrazují, že ji oficiálně zavedlo do výzbroje asi 30 států, ovšem ve skutečnosti se postupně objevila v  rukou vojáků, domorodých bojovníků či nejrůznějších povstalců snad z celého světa.

Od roku 1935 do jara 1945 spatřilo světlo světa přes dvanáct milionů těchto opakovaček – do současnosti pak vzniklo něco kolem 100 milionů zbraní odvozených z  původní mauserovky. Název karabina je ovšem při délce hlavně 60 cm i celkové délce 111 cm zavádějící, spíše máme tu čest s  kratší puškou, přesněji vojenskou opakovací kulovnicí.

„Osmadevadesátka“ ovšem nese některé konstrukční prvky, podle nichž si vysloužila svůj oficiální název – jde především o způsob zavěšení koženého nosného řemenu po straně pažby či o zahnutou závěrovou kliku. Obojí v tédobě charakterizovalo spíše zbraně jezdectva či jiných speciálních složek armád. Díky těmto konstrukčním prvkům se puška tolik nezachytává o části oděvů, případně o výstroj, což oceníte i dnes.

Bojem zocelení předchůdci

Pokud se podíváte na K98k okem zbrojíře, asi vás překvapí, že tahle zbraň se od svých předchůdkyň z devatenáctého století odlišuje jen minimálně. Přesto se její luxusní lovecké varianty vyrábějí s úspěchem dodnes – samozřejmě při použití nejmodernějších postupů i materiálů, a to včetně polymerových pažeb či světlovodných mířidel.

Její jedinečnost totiž tkví hlavně ve válcovém odsuvném závěru, který zkonstruoval německý zbrojířský génius a  úspěšný továrník Paul Mauser – díky jeho trubicovitému tvaru opatřenému klikou se s puškou rychle naučí pracovat prakticky kdokoliv.

Tento konstrukční prvek se skládá ze závěrnice, vytahovače s kroužkem, úderníku s maticí a zápalníkem, bicí pružiny, uzávěry a pojistky. Demontáž se provádí šroubováním a nepotřebujete k  ní žádný nástroj, vyjma šikovných rukou. Díky své konstrukci se závěr během střeleb ani transportu příliš nezanáší nečistotami – samotný odsuvný pohyb totiž působí i jako primitivní, ale účinné samočištění.

Odolné historické kusy

Střelec z „káčka“ má k dispozici celkem pět nábojů, které jsou uloženy ve dvouřadé šachtové nábojové schránce, jejíž ocelové (či pozdější plechové) dno objevíte před lučíkem spouště. Zbraň bleskově naplníte pomocí pásku, ovšem jde to i bez něj, což je třeba v divočině značná výhoda. Hlaveň o délce 600 mm má pravotočivý vývrt, a pokud se vám do rukou dostane dobře opečovávaná puška, často ještě z předválečných dob, anebo třeba z jugoslávských vojenských skladů (jde o  klony s  názvem Zastava M 98/48), pak při troše péče vydrží další tisíce ran.

Konstrukce mauserovky obsahuje i několik bezpečnostních prvků: kromě třípolohové křidélkové pojistky ovládané páčkou v zadní části závěru (zbraň je buď zcela uzamčena, anebo lze manipulovat se závěrem, ale nevystřelíte si) to jsou i dva uzamykací zuby na čele závěrnice. Pažba i nadpažbí materiálově odpovídají době svého vzniku a většinou jsou zhotoveny z laminované bukové dýhy. Menší část z předválečných dob byla vyrobena z ořechového masivu. Němečtí vývojáři experimentovali též s odolným plastem, jenže vojákům k němu přimrzaly ruce.

Na střelnici i v divočině

S  „osmadevadesátkou“ se střílí poměrně příjemně – kvůli použití výkonného náboje s účinným dostřelem na hranici dvou kilometrů sice trochu kope, ovšem velkou část energie zpětného rázu pohltí pažba, která je se zbraní pevně spojena po celé své délce. Toto řešení má rovněž pozitivní vliv na trvanlivost hlavně.

Na vojenskou zbraň má tato karabina mimořádně příjemný chod spoušťového ústrojí – také spoušťová páka je ergonomicky vykrojená a její chod je velmi dobře čitelný. Pokud si navíc pořídíte zachovalý kus (lhostejno, zda s původem v Německu, anebo třeba již zmiňované Jugoslávii), budete po troše tréninku zasahovat terče o přibližné velikosti lidských postav na vzdálenosti přesahující 150 m, a to jen s pomocí mechanických mířidel.

TIP: Pušky proti tankům: Sovětské protitankové pušky PTRD-41 a PTRS-41

Není divu, že si tyto opakovačky občas vybírají jakožto zbraně pro přežití také preppeři, a to včetně expertů z USA. Argumenty pro nákup jsou jasné: přesnost, odolnost, dostupné střelivo a jednoduchá údržba. K98k totiž dobře poslouží jak k lovu, tak k sebeobranné palbě i na delší vzdálenosti.