Nerovnost mezi lidmi se v Evropě objevila už před 6 600 lety

Sociální rovnost mezi lidmi doby kamenné je zřejmě jen romantický mýtus. Ukazují to nalezené pozůstatky z polského neolitického sídliště

13.08.2020 - Stanislav Mihulka



Doba kamenná bývá často idealizovaná jako období, kdy žili „vznešení divoši“ a všichni lidé si byli rovni. Ve skutečnosti to nejspíš nikdy tak úplně neplatilo. Díky nedávným objevům z doby příchodu zemědělství a počátků neolitu v Evropě víme, že pokud snad nějaká rovnost existovala, se zemědělstvím vzala velice rychý konec.

Zjistil to mezinárodní tým archeologů, který detailně zkoumal pozůstatky 30 jedinců, kteří žili v průběhu asi 200 let na neolitickém sídlišti, poblíž dnešní polské vesnice Osłonki, v době asi před 6 600 lety. Zdejší lokalita je jedním z nejstarších zemědělských osídlení v celé severní Evropě. Badatelé pečlivě analyzovali předměty nalezené u každé kostry a prozkoumali i izotopové složení samotných kostí. Z toho je možné odhadnout, jakou stravu měl daný člověk během života k dispozici.

TIP: Jeskyně ve Španělsku ukrývala pozůstatky masakru neolitických imigrantů

Výzkum v Osłonki odhalil nápadné rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi na počátku neolitu. Bohatí lidé tam byli pohřbeni s řadou cenných věcí a podle izotopů v jejich kostech měli přístup ke kvalitní stravě. Naopak chudí neolitici byli pohřbívání bez jakýchkoliv předmětů a v kostech mají uloženy stopy po nekvalitní a málo výživné stravě. Podle vědců jsou Osłonki nejstarším známým dokladem nerovnosti mezi lidmi v Evropě, i když zatím není jasné, jak tyto rozdíly vlastně vznikaly.


Další články v sekci