Nepokořené vietnamské údolí (2): Bitva o Hamburger Hill 1969
Ve vietnamské válce se odehrála řada bojů, ve kterých nedokázaly USA navzdory technologické převaze, kvalitě jednotek a dobrému vedení dosáhnout své strategické cíle. Typickým příkladem je zápas o údolí A Shau, proslavené díky bitvě o takzvaný Hamburger Hill
Operace amerických sil v roce 1968 dočasně vyřadila logistická zařízení v A Shau na západě Vietnamu z provozu, ale Severovietnamci dokázali škody brzy napravit, takže v srpnu byla do údolí vyslána 101. výsadková divize, která v té době procházela reorganizací na aeromobilní svazek. V rámci operace Somerset Plain/Lam Son 246 se „křičícím orlům“ podařilo příslušníky Vietnamské lidové armády (VLA) opět nakrátko vytlačit, ale tentokrát nedosáhli takové kořisti jako na jaře. Navíc museli kvůli blížícímu se monzunu údolí brzy opustit, načež se do něj vrátili Severovietnamci.
Předchozí část: Nepokořené vietnamské údolí (1): Bitva o Hamburger Hill 1969
Křičící orli v akci
Na jaře 1969 americký vzdušný průzkum zjistil opětný nárůst vojenské aktivity včetně rozmístění tří pluků VLA. Zpravodajci situaci vyhodnotili jako přípravu k útoku na Hue. V reakci na tuto hrozbu 101. výsadková divize spustila operaci Massachusetts Striker a přehradila trasu z A Shau do Hue, přičemž narazila na přesunující se 816. prapor 9. pluku VLA. K eliminaci nárůstu nepřátelských aktivit pak americký XXIV. sbor zahájil operaci Apache Snow, v jejímž rámci provedla 3. brigáda divize výsadek do severní části údolí, aby zničila tamní síly VLA a zabránila vstupu dalších jednotek z Laosu.
Ráno 10. května po 70 minutách palebné přípravy dopravilo 65 vrtulníků UH-1H ve dvou vlnách čtyři prapory výsadkářů na pět přistávacích ploch. Jako první navázali kontakt s protivníkem příslušníci 3. praporu 187. výsadkového pluku (3/187), vysazení poblíž hory Dong Ap Bia vysoké 937 metrů, kterou měl velitel praporu podplukovník Honeycutt v úmyslu propátrat jako první. V odpoledních hodinách tak rota B praporu narazila asi 1 000 m severovýchodně od vrcholku na VLA.
Krvavá kóta 937
Následujícího dne pokračovalo propátrávání terénu, a zatímco roty A a C nacházely při postupu k laoské hranice hojně používané stezky, rota B vyrazila po objevených stopách k vrcholu 937 a brzy narazila na zakopaného nepřítele. Pod palbou kulometů, RPG a minometů se musela stáhnout a na její podporu byly nasazeny letecké údery, bitevní vrtulníky i dělostřelectvo. Američanům se podařilo zkonsolidovat, ale utrpěli těžké ztráty vlastní palbou, když šest raket z bitevníku AH-1G pět mužů zabilo a 35 ranilo, a to včetně velitele praporu.
Do konce dne útočníci Severovietnamce vytlačili z některých postavení, kde nalezli dokumenty svědčící o přítomnosti 29. pluku VLA. V pondělí 12. května podplukovník Honeycutt, který navzdory včerejšímu zranění zůstal v boji, provedl přeskupení svých sil a na pomoc rotě B přesunul další dvě roty. Současně byla nasazena palebná podpora k umlčení bunkrů. Dalšího dne prapor obnovil útok, ale ani nápor dvou rot nedokázal protivníka vytlačit, takže do boje musela opět zasáhnout palebná podpora, díky níž se podařilo americké ztráty redukovat na čtyři padlé a 33 raněných.
Tragický omyl
Pátý den operace, 14. května, se zpočátku vyvíjel slibně – už v 9.30 se jedna z čet roty B prodrala na hřeben, leč záhy musela pod těžkou palbou ustoupit. I přes masové nasazení těžkých zbraní se podařil jen omezený územní zisk, ale díky dobytí části severovietnamských pozic Američané zjistili, že protivník zatím ztratil 76 padlých – sami museli v průběhu dne odepsat dalších pět padlých a 58 raněných. K potlačení odporu nepřítele, jehož sílu Honeycutt odhadoval na dvě až tři roty, uvolnil velitel brigády plukovník Conmy další svůj prapor, který však mohl do boje zasáhnout až 16. května, takže v průběhu patnáctého nesli celou tíhu útoku příslušníci praporu 3/187.
TIP: Hvězdný svit nad Vietnamem: Americká operace Starlite 1965
Opět se opakoval scénář předchozích dní, kdy se navzdory masivnímu ostřelování dařilo likvidovat postavení VLA jen obtížně. Severovietnamcům se dokonce povedlo nepozorovaně rozmístit v blízkosti pozic Američanů dálkově odpalované miny, které pak zasáhly hlavně vyčerpanou rotu B. Další pohroma nastala kolem 14. hodiny, kdy bitevní vrtulník omylem zasáhl velitelství roty B, a to v okamžiku, kdy se její čelní sledy nacházely pouhých 150 metrů od vrcholu a připravovaly se k závěrečnému úderu. Za oběť tragickému omylu padli nejen dva mrtví a 14 zraněných, ale i úspěch celého útoku, protože rota musela být stažena z kontaktu.
Dokončení: Nepokořené vietnamské údolí (3): Bitva o Hamburger Hill 1969
