Nemluvně z doby kamenné je nejstarším známým člověkem s modrýma očima
Před 17 tisíci let žilo u dnešního města Monopoli v jihovýchodní Itálii dítě, které podle paleogenetických analýz mělo s velkou pravděpodobností modré oči.
V roce 1998 objevili archeologové italské Univerzity Siena v jeskyni Grotta delle Mura u města Monopoli u pobřeží jihovýchodní Itálie ostatky prehistorického dítěte. Žilo před 17 tisíci lety, tedy ještě v nejmladší době ledové, ale jen velmi krátce – podle vědců jen zhruba 7 až 18 měsíců. Zemřelo kvůli vrozené hypertrofické kardiomyopatii, což je patrné na jeho ostatcích.
Archeolog Owen Higgins z italské Boloňské univerzity s početným týmem spolupracovníků analyzoval genetická data získaná z ostatků nemluvněte. Zjistili, že pravěké dítě by v dospělosti nemohlo trávit laktózu, mělo s největší pravděpodobností tmavou pokožku, kudrnaté tmavé, možná téměř černé vlasy, a také modré oči.
Modré oči doby ledové
Přítomnost modrých očí je daná mutací v genu OCA2, který je zodpovědný za tvorbu hnědého pigmentu v duhovce oka. Nemluvně z jeskyně Grotta delle Mura mělo tuto mutaci ve svém genomu a lze předpokládat, že mělo modré oči. Pokud mají vědci pravdu, jde o nejstaršího známého člověka s modrýma očima. Výsledky pozoruhodného výzkumu se objevily v novém čísle vědeckého časopisu Nature Communications.
Doposud nejstarší známý člověk s modrýma očima pocházel shodou okolností rovněž z Itálie – z okolí města Belluno v Benátsku. Takzvaný muž Villabruna 1 tam žil asi před 14 tisíci let. Vědci u něj zjistili celou řadu genetických podobností s dítětem z jeskyně Grotta delle Mura, což je přivedlo k závěru, že lidé z oblasti Grotta delle Mura zřejmě byli dávnými předky muže Villabruna 1.
Další analýzy odhalily, že dítě z Grotta delle Mura mělo již od počátku „rozdané špatné karty.“ Jeho rodiče byli nejspíš bratranec a sestřenice, což zvýšilo riziko genetických poruch. Matka dítěte trpěla podvýživou a měla těžký porod, při němž došlo ke zlomení klíční kosti dítěte. Toto zranění se ale zahojilo.
