Nelítostní smrtihlavové v boji (5): Německá divize SS Totenkopf

V srpnu 1944 se Totenkopf společně s 5. tankovou divizí SS „Wiking“ stala součástí IV. tankového sboru SS, který držel přístupy k Varšavě. Elitní formace využily situace, kdy sovětským svazkům po dlouhém a rychlém postupu došel dech, a zatlačily protivníka zpět za Vislu. Nové defenzivní linie se esesmanům podařilo udržet až do prosince.

Neúspěch v Maďarsku

Zatímco v Polsku Němci frontu stabilizovali, na maďarském území se situace vyvíjela hrozivě. Na Vánoce rudoarmějci obklíčili Budapešť a Hitler přikázal prolomit ocelový kruh kolem města za každou cenu. Extrémně náročný úkol připadl právě IV. tankovému sboru SS.

Panzery vyrazily do útoku na Nový rok, jenže 4. a 6. gardová tanková armáda jejich postup během pouhých deseti dnů zastavily. Selhaly i další pokusy a sovětský protiúder z konce ledna donutil Němce k takřka panickému ústupu.

Postupné vymírání

Příslušníkům divize Totenkopf nezbylo než se zakopat v Bakoňském lese nedaleko Balatonu a čekat na svůj další osud. Ten na sebe v březnu 1945 vzal podobu poslední německé ofenzivy na východní frontě – operace Jarní probuzení, jejímž cílem se stalo znovudobytí Budapešti a obsazení maďarských ropných polí. Příslušníci 3. tankové divize SS viděli, že vše hraje proti nim – nedostatek pohonných hmot, obtížný terén, velká početní převaha nepřítele i nepříznivé počasí.

Divize byla tak vyčerpaná, že už nemohla sehrát roli útočného hrotu a celý sbor obdržel spíše podpůrné úkoly. Přes tyto potíže šli esesmani do akce s obvyklým odhodláním a urazili v děsivých podmínkách asi 30 km, než je 16. března protiútok 3. ukrajinského frontu a nečekaná obleva definitivně zastavily. Po dalším týdnu bojů se divize Totenkopf i Wiking ocitly v obklíčení. Za pět minut dvanáct jim prorazila ústupový koridor 9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a přeživší smrtihlavové se z posledních sil stáhli k Vídni.

Do sibiřských lágrů

Na předměstí rakouské metropole dorazila hrstka esesmanů v prvních dubnových dnech. K městu se ale blížily také dva kompletní sovětské fronty, a tak se rozbité divize Totenkopf a Wiking postavily už spíš na symbolický odpor. Když Rudá armáda město 13. dubna 1945 dobyla, zbývalo Beckerovi asi 1 000 bojeschopných mužů a pouhých šest tanků. Tyto žalostné pozůstatky kdysi obávané formace pak ustoupily do Československa, kde se esesmani 9. května vzdali americké 3. armádě. Američané je ale záhy předali Sovětům.

TIP: Páteř černého řádu: Jak se rodila Hitlerova Allgemeine-SS

Pouze málo z těch, kteří na límci nosili umrlčí lebku, se ze sibiřských lágrů vrátilo domů. Nepoštěstilo se to ani samotnému Beckerovi, jehož vojenský tribunál v Poltavě roku 1947 odsoudil za válečné zločiny k pětadvaceti letům nucených prací. V táboře se pak pokusil ukrýt pokoutně získané trhaviny, s jejichž pomocí chtěl zřejmě uniknout, což vedlo k obnovení procesu. Sověti Beckera označili za „zosobnění brutálních lancknechtů, z nichž se rekrutovali nejvyšší důstojníci Wafeen-SS“, a roku 1953 ho popravili. Tím se definitivně uzavřela historie 3. tankové divize SS „Totenkopf“ – svazku, který se od neslavných začátků vypracoval až na jednu z nejlépe vycvičených Hitlerových formací.