Sudoku je příkladem tzv. latinského čtverce, tedy tabulky se stejným počtem políček v řádcích i sloupcích (standardně jich bývá devět), přičemž se v nich každá číslice vyskytuje pouze jednou. Logickou hádanku poprvé představil americký architekt v důchodu Howard Garns v roce 1979 a největší popularitu si záhy získala v Japonsku, kde se jí začalo říkat právě „sudoku“: Jde o zkratku pro výraz, jenž ve volném překladu znamená „čísla musejí být o samotě“.
TIP: Kolik je v jedné šachové partii možných tahů? Více než atomů v pozorovatelném vesmíru!
Vydavatelům křížovkářských časopisů však materiál nejspíš nikdy nedojde. Počet možných kombinací, jak lze čísla v rébusu uspořádat, totiž dosahuje těžko představitelné hodnoty 6 670 903 752 021 072 936 960. I kdyby tedy každý člověk na planetě vyřešil deset sudoku denně, trvalo by přes 220 milionů let, než by se jednotlivé možnosti vyčerpaly.
