Nejvzdálenější známý blazar od nás dělí 13 miliard světelných let
Nově objevený blazar je nejvýkonnějším a také nejjasnějším známým zdrojem záření v mladém vesmíru. Supermasivní černá díra tohoto blazaru má hmotnost asi miliardu Sluncí
Blazary jsou aktivní galaktická jádra, tedy supermasivní černé díry pohlcující hmotu, jejichž výtrysk plazmatu směřuje přímo směrem k nám. Díky tomu jsou blazary jedny z nejvíce energetických jevů, které pozorujeme ve vesmíru. Italští astronomové nedávno objevili blazar, který je ze všech známých blazarů ten nejvzdálenější.
TIP: Jaký je rozdíl mezi blazarem a kvazarem?
Blazar s nestravitelným označením PSO J030947.49+271757.31 (zkráceně PSO J0309+27) objevil tým astronomů, který vedla doktorandka Silvia Belladitta z italské University of Insubria. Pozorování americké vesmírné gama observatoře Swift a především zařízení Multi-Double Object Spectrographs (MODS) na pozemním teleskopu Large Binocular Telescope (LBT) umístěném na hoře Mount Graham v jihovýchodní Arizoně, umožnila zjistit, jak je tento blazar vzdálený.
Blazar z mladičkého vesmíru
Ukázalo se, že tento blazar pozorujeme ve vesmíru, který ještě nebyl starý ani jednu miliardu let. Blazar PSO J0309+27 je od nás vzdálený téměř 13 miliard světelných let. Zároveň jde o nejvýkonnější a také nejjasnější zdroj záření, který jsme zatím pozorovali v podobně mladém vesmíru. Podle nejnovějších odhadů má supermasivní černá díra tohoto blazaru hmotnost asi miliardu Sluncí.
TIP: Vědci zachytili záření z černé díry vzdálené 7,6 miliard světelných let
Podle Belladittové jsou pozorování dávných blazarů extrémně důležitá. Blazary totiž vždy představují jen určité malé procento aktivních galaktických jader té doby. Díky blazaru PSO J0309+27 můžeme odhadnout, že tehdy v mladém vesmíru „pracovalo“ přinejmenším 100 takových aktivních galaktických jader, která byla mohutná a nesmírně energetická.
