Největší z největších: Jak maximálně velká může být hvězda?

Hned na úvod poznamenejme, že rozměrově největší hvězda nemusí být současně nejhmotnější, tedy „nejtěžší“ – zmíněné veličiny spolu souvisejí jen velmi volně. Zatímco hmotnost stálice se během jejího života mění pouze pomalu a v drtivé většině případů v důsledku tzv. ztráty hmoty klesá, její rozměr se naopak mění značně a úzce se pojí s vývojovým stadiem: Obecně vzato je hvězda největší v „předdůchodové“ fázi tzv. červeného obra.

Není zcela zřejmé, jakou nejvyšší hodnotou je omezena velikost hvězd. Vývoj hmotných hvězd, které ve stadiu rudých obrů nabývají obřích rozměrů, totiž stále halí lehká mlha tajemství. Vědci se dokonce ani neshodnou, jaká je horní hranice hmotnosti hvězdy, která ještě dokáže být stabilní. U hmotných hvězd totiž hrají velkou roli i dynamické efekty (pulzace nebo silný hvězdný vítr), jež mají zásadní, ovšem špatně odhadnutelný vliv i na maximální velikost hvězdy.

Rudí šampioni

Vědci jsou však zajedno, že největších rozměrů dosahují hvězdy ve fázi červených obrů, tedy po odchodu z hlavní posloupnosti, případně na asymptotické větvi obrů. V prvním případě nalezneme v jádře helium a hlavní zdroj tepla představuje hořící vodíková slupka postupně se vzdalující od jádra. Druhý případ je podobný, jen se v jádře hromadí těžší prvky a v okolí hoří slupka helia.

V současnosti je největší známou hvězdou červený veleobr Stephenson 2-18 ze v souhvězdí Štítu, který je součástí otevřené hvězdokupy Stephenson 2. Od Země jej dělí přibližně 6 000 parseků (20 000 světelných let). Ve srovnání se Sluncem má 2 150× větší poloměr.

Dalším velikánem je UY Scuti, červený hyperobr s rozměrem 1 700× přesahujícím velikost Slunce. Kdyby byla UY Scuti centrálním tělesem Sluneční soustavy, její fotosféra by sahala až za současnou dráhu Jupitera (a je zřejmé, že ani Jupiter, natož pak bližší planety by v systému neexistovaly). V současnosti znají astronomové okolo 20 hvězd s rozměry více než tisíckrát přesahujícími velikost Slunce. Mezi největší známé stálice patří například rudý veleobr WOH G64 z Velkého Magellanova mračna a VY Canis Majoris ze souhvězdí Velkého psa. 

TIP: Metuzalém: Objevili vědci nejstarší hvězdu ve vesmíru?

Jednu obří hvězdu můžeme spatřit i pouhým okem: nachází se v souhvězdí Kefea a má označení μ Cephei. Už v malém dalekohledu si i nezkušený pozorovatel všimne jejího výrazného červeného zabarvení, jemuž těleso vděčí za svůj název Granátová hvězda; μ Cep je červeným nadobrem s poloměrem 650–1 420 poloměrů Slunce a o hmotnosti dvaceti Sluncí, přičemž leží ve vzdálenosti asi 6 000 světelných let. Mezi další známé červené nadobry patří Betelgeuse v Orionu nebo Antares ve Štíru.