Největší rakousko-uherské porážky: Mrazivé peklo Karpat
Rakousko-uherské vojsko si v různých fázích války nevedlo špatně. Objevily se však skutečnosti, které dokázaly často i dobře vyzbrojené armádní celky srazit na kolena.
Po vítězství v Haliči zatlačila ruská armáda habsburské divize až do Karpat, zatímco za frontou zůstala vzdorující posádka obležené pevnosti Přemyšl. Ve snaze ji vysvobodit, napravit si reputaci a vyvrátit případné fatální následky plánované carské ofenzivy na území Uher připravil rakousko-uherský generální štáb vlastní operaci.
Ta sice přinesla dílčí úspěchy, když císařská 3. armáda podpořena německými silami zaútočila z východního Slovenska směrem k městům Lesko, Sambir a Sanok a po obchvatu nepřátelských pozic získala několik karpatských průsmyků. Těžce dostupné horské oblasti, špatná výstroj a mrazy si ale vybraly svou daň a centrální mocnosti ztratily během bojů 89 000 mužů.
TIP: Legionářský slang: Jak ovlivnil pobyt v Rusku mluvu československých legionářů?
Rakouské velení ale na vysoké ztráty nedbalo a ve snaze dostat se k Přemyšlu zahájilo další ofenzivu. Také ta však skončila utopená v krvi a zapadlá v závějích vysokého sněhu a po jejím skončení Rusové dobyli zpět pozice, o něž v minulých dnech přišli. Pevnost nakonec kapitulovala a nepřítel uvolněné divize vrhl do vlastní operace v Karpatech, které vyčerpané Rakousko-Uhersko odolalo jen díky pomoci německé armády.
