Největší rakousko-uherské porážky: Carův parní válec

Ruské divize musely po neúspěšných bojích roku 1915 vyklidit území Polska, Haliče a části Pobaltí. Dohodová konference v Chantilly však postavila před východní velmoc náročný úkol – do června podniknout rozsáhlou ofenzivu, jež by na sebe navázala co nejvíce sil centrálních mocností, čímž by se ulevilo těžce zkoušeným spojencům na západní frontě.

Ruská armáda prošla reorganizací, kdy armády utvořily tři fronty. Velení jižního frontu dostal do rukou generál Alexej Brusilov. Jeho svazky zahájily začátkem června mohutnou dělostřeleckou přípravu, která místy trvala i 48 hodin. Pátého června vyrazila vpřed 8. armáda, prorazila rakousko-uherské linie a pronikla do hloubky 65 km směrem na Luck. Město padlo o tři dny později a rakouská 4. armáda hlásila více než 50% ztráty. Dne 19. června dobyli Rusové Černovice a velitel tamních sil dokonce plánoval bez vědomí Brusilova obsadit celou Bukovinu, protože císařské jednotky spěšně ustupovaly. 

Úspěchu ruských vojsk paradoxně napomohl i náčelník c. a k. generálního štábu Franz Conrad von Hötzendorf, který nedávno stáhl značné síly včetně velkého množství těžkého dělostřelectva z východu pro ofenzivu v Itálii. V zoufalé situaci pak musel opět žádat o pomoc německé spojence, díky jejichž divizím se v následujících týdnech podařilo frontu stabilizovat. Brusilovovův front sice útočil i nadále, ale vilémovští vojáci společně s jednotkami narychlo staženými z Itálie nepříteli už významnější úspěch nedovolily.

TIP: Brusilov, Kerenskij a Kolčak: Nejslavnější Rusové Velké války

Ač se Rusům nepodařilo splnit všechny vytyčené cíle, Brusilovova ofenziva představovala obrovský úspěch, dokonce jediný významný, který Dohoda v roce 1916 dosáhla. Současně znamenala katastrofu pro Rakousko-Uhersko, které utrpělo ohromné ztráty, muselo odepsat statisíce mužů a ustoupit 60–120 km na západ.