Přistání člověka na Měsíci bylo snem mnoha generací: Splnil se v červenci 1969, když Neil Armstrong a Buzz Aldrin dovedli lunární modul Apolla 11 k měkkému dosednutí v Moři klidu. Do kolektivní paměti lidstva se navždy vtiskla první slova poté, co Armstrong sestoupil po žebříku do nedotčeného prachu. Stejně tak zná každý fotografii Aldrina na měsíčním povrchu, kterou pořídil jeho velitel. Pouze fanoušci kosmonautiky však vědí, jaký první pokrm si lidé na Měsíci dopřáli. A u neznalých možná vyvolá zdvižení obočí fakt, že jeho součást tvořil i alkohol.
Žádná Bible v éteru
Aldrin se coby hluboce věřící presbyterián před misí rozhodl, že pokud přistání dopadne dobře, oslaví jej svatým přijímáním. Ceremonii chtěl doprovázet veršem z Nového zákona a počítal s tím, že se vše bude vysílat na otevřeném komunikačním kanále.
Potíž nastala, když o svém záměru informoval šéfastronauta Slaytona. NASA právě procházela nepříjemným obdobím v souvislosti s misí Apollo 8, během níž posádka četla úvod biblické knihy Genesis. Agenturu následně zažalovala aktivistka bojující za odluku státu a církví. Slayton proti Aldrinovu plánu nic neměl, až na vysílání biblického verše: „Ne, to není dobrý nápad, Buzzi. Klidně si měj svaté přijímání, ale své poznámky drž ve všeobecné rovině.“
Svým vlastním způsobem
Dvacátého července přistál lunární modul Eagle na měsíčním povrchu a necelé tři hodiny poté se do éteru ozval Aldrinův hlas: „Tady je pilot lunárního modulu. Rád bych využil příležitost a požádal každého, kdo poslouchá – ať už je to kdokoliv a kdekoliv – aby se na chvíli zastavil, zamyslel se nad událostmi několika uplynulých hodin a vzdal díky svým vlastním způsobem.“ Původně měla následovat slova: „Mým způsobem bude účast na svatém přijímání.“ Aldrin však dal na Slaytona, vypnul mikrofon a větu si nechal pro sebe.
Na konzoli počítače AGS si připravil malou hostii a pohárek, do nějž nalil z plastové ampule náprstek vína. Bylo fascinující pozorovat, jak se kapalina v šestinové gravitaci ladně prohání po jeho stěně. Z připravené kartičky se dvěma biblickými citáty poté Buzz potichu přečetl z evangelia sv. Jana: „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.“ Nato vložil do úst hostii a vypil víno. Překvapený Armstrong jen přihlížel, neřekl však nic.
Absurdní spojení?
Na zmiňované kartičce měl ovšem Aldrin připraveny dva citáty. Druhý úryvek z Bible využil při televizním přenosu den před koncem mise: „Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kterés tam umístil – co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že o něj pečuješ?“ Očekávaný rozruch se v daném případě nekonal, protože Aldrin během přenosu pouze vyslovoval svůj osobní pohled na misi a její souvislosti.
TIP: Vtípky a kanadské žertíky: Když se baví američtí astronauti
Pro někoho může být spojení náboženství a kosmonautiky absurdní, pravdou však zůstává, že například v tehdejším oddíle amerických astronautů bychom ateisty hledali jen stěží. Koneckonců třeba velitel Apolla 15 Dave Scott nechal před koncem pobytu na Měsíci na ovládacím pultu lunárního vozítka Bibli a z Jima Irwina a Charlieho Dukea se stali pastoři. Navíc, jak už jsme se přesvědčili, náboženské rituály ve vesmíru nepatří pouze mezi výsady křesťanů…
