Nejúspěšnější němečtí důstojníci operace Barbarossa: Hasso von Manteuffel
Německým jednotkám při tažení na východ velely desítky vrcholových důstojníků. Někteří oproti svým kolegům dosáhli výjimečných úspěchů – a nemuselo jít zrovna o ty, již stáli v čele skupin armád
Baron von Manteuffel měl bojové zkušenosti již z první světové války a v meziválečném období postupně velel řadě jednotek německé armády, přesto ho za druhého globálního konfliktu nasazení na frontě dlouho míjelo. Od února 1939 působil jako náčelník štábu ve Výcvikové škole tankových vojsk II v Berlíně a výcviku osádek tanků se Manteuffel věnoval i během tažení do Polska a Francie. Jeho zkušenosti však velení už prostě nemohlo přehlížet a baron se stal velitelem 2. praporu 7. střeleckého pluku 7. tankové divize. Na začátku operace Barbarossa se jednotka stala součástí XXXIX. tankového sboru, který spadal pod Hothovu 3. tankovou skupinu ve skupině armád Střed.
Nejprůbojnější
Od počátku se podplukovník na frontě projevoval jako agresivní a iniciativní velitel. Možná právě dlouhé působení v týlu v Manteuffelovi vyvolávalo touhu po rozhodných úderech a odvážných krocích. Například při útoku přes řeku Berezinu objevil jižně od Lepelu nepoškozený most a v noci se ho rozhodl z vlastní iniciativy překročit. Obsazením mostu zajistil rychlý a bezpečný přechod pro celou divizi. I v dalších fázích útoku byl Manteuffelův prapor v čele. Při operacích severovýchodně od Smolenska o něm velitel pluku von Lungershausen prohlásil: „Opět se dral kupředu a čistil všem cestu.“
Když v srpnu za bojů o Stalinovu linii padl velitel 6. střeleckého pluku plukovník von Ungern, převzal Manteuffel velení nad jeho muži. V říjnu při bojových akcích u Dněpru používal pluk jako čelní oddíl, překročil s ním řeku, vytvořil předmostí a vyčkal, až prostor obsadí celá divize. Toho měsíce se dočkal povýšení na plukovníka.
Nejlepší Manteuffelův kousek přišel po obklíčení sovětských armád u Kyjeva a obnovení pochodu na Moskvu. Jeho pluk dobyl 23. listopadu Klin. O čtyři dny později Němci obsadili prostor severozápadně od jachromského mostu přes moskevsko-volžský kanál a 28. listopadu začala Manteuffelova bojová skupina na most útočit s cílem kanál překročit. Plukovníkovu iniciativu, která bitvu rozhodla, později popsal jeden z poddůstojníků: „Byl jsem svědkem, jak vypnul Moskalům proud v jachromské elektrárně. On zaútočil první a ustoupil poslední.“ Za tento úspěch Manteuffel obdržel Rytířský kříž Železného kříže.
V závěru listopadu 1941 se jeho síly nacházely 35 km od Moskvy a plukovník požádal o posily pro závěrečný nápor. Avšak LVI. tankový sbor se nacházel na pokraji sil a Manteuffel dostal rozkaz se z předmostí stáhnout. „Malej“, jak vojáci plukovníkovi pro malý vzrůst přezdívali, se však ukázal jako iniciativní velitel i v taženích v Africe, kam byl roku 1942 přeložen.
