Nejstarší známý ledovec na Zemi se objevil před 2,9 miliardami let

Jižní Afrika je prošpikovaná nalezišti zlata, diamantů a dalších cenných komodit. Pro geology je učiněným rájem a není proto divu, že zde probíhá intenzivní geologický průzkum, jehož výsledkem jsou nejen na nová naleziště, ale i pozoruhodné vědecké objevy. Potvrzuje to i nedávný objev ze severozápadní části Jihoafrické republiky.

Jak vyplývá z vědecké publikace, nedávno zveřejněné v časopisu Geochemical Perspectives Letters, poblíž jihoafrických nalezišť zlata se nacházejí stopy přítomnosti nejstaršího známého ledovce v pozemské historii. Místní krajinu tam pokrýval asi před 2,9 miliardami let, v období mesoarchaika, které je součástí velmi dlouhého období dávné historie planety, známého jako prahory (archaikum).

Prahorní ledovec

Axel Hofmann z jihoafrické Univerzity v Johannesburgu a Ilya Bindeman z americké Oregonské univerzity analyzovali vzorky odebrané z hornin kratonu Kaapval, které jsou součástí geologické formace Pongola (Pongola Supergroup), tvořené vyvřelým a sedimentárními horninami o stáří 3,2 až 2,8 miliardy let.

„V blízkosti jihoafrických nalezišť zlata jsme narazili na extrémně dobře zachovalé glaciální sedimenty,“ popisuje Bindeman. „Jde o jedno z mála dostupných míst, kde zůstávají horniny z dávné minulosti planety v nedotčené a nezměněné podobě.“ Badatelé použili i analýzu izotopů kyslíku, která jim potvrdila, že nalezený materiál vznikl v době velmi chladného klimatu, odpovídajícího zalednění.

TIP: Vědci v Antarktidě se provrtali k nejstaršímu ledu: Je starý 2,7 milionu let

Stopy tohoto nejstaršího „pongolského zalednění“ byly objeveny již dříve, myšlenka zalednění v mesoarchaiku ale byla považována za kontroverzní. Nová studie představuje pro „pongolské zalednění“ významnou podporu. Pokud jde o možné vysvětlení, Jižní Afrika tehdy mohla být blízko zemského pólu. Další možností je, že tehdy byla zaledněná celá planeta v podobně „sněhové koule,“ jak to známe z doby těsně před začátkem prvohor.