Nejpopulárnější seriály z lékařského prostředí: Jak věrně vyobrazují řemeslo doktorů?

Televizní seriály jsou populárním zábavním žánrem a po celém světě jich bylo natočeno nespočetné množství. Některé dosáhly celosvětové obliby, jiné zapadly. Výhodou je, že je lze natočit prakticky o čemkoliv – od napínavých detektivek přes telenovely až po katastrofické příběhy. Jeden z motivů TV seriálů však zůstává dlouhodobě mimořádně žádán a neustále se recykluje v různých podobách – jedná se o příběhy z lékařského či nemocničního prostředí, kterých jen u nás vzniklo několik, celosvětově jistě stovky či tisíce.

Proč zrovna medicínské prostředí tolik fascinuje široké spektrum diváků? O přesných příčinách se samozřejmě můžeme dlouze dohadovat. Nezpochybnitelným faktem zůstává, že právě tato tematika nabízí mnoho divácky vděčných motivů: milostné zápletky, mezilidské vztahy, třenice na pracovišti, napětí, akci a hraniční situace, ve kterých jde o každou vteřinu. Medicínské prostředí nemá nouzi o happyendy ani o tragické zvraty, jež mění lidské životy. To vše se odehrává v místech, která většina lidí zná, jsou jim blízká a snadno představitelná, zároveň tak trochu zahalená rouškou tajemství až mysteria.

Skutečnost, nebo smyšlenka?

Jistě si část diváků klade otázku, nakolik tyto seriály odpovídají realitě. Odpověď je prozaicky mnohoznačná: jak který. Téměř každý scenárista seriálů (nejen nemocničních, ale i detektivek) má k dispozici příslušného konzultanta, který pomáhá korigovat zápletku. S ním může debatovat například o rozložení rekvizit, aby odpovídalo skutečnému nemocničnímu provozu, o dialozích v profesní hantýrce či průběhu různých chorob a operací. Ne všechny tyto připomínky jsou však zohledněny, obvykle z důvodu srozumitelnosti či plynulosti příběhu.

Z pohledu profesionála se tak v podobných seriálech často setkáváme s kuriózními až nechtěně humornými situacemi, jako je například dialog dvou lékařů, kteří si vysvětlují naprosto základní věci (jež by zkušení odborníci měli zcela bez debat znát), případně naprosto nelogické chování na operačním sále či komentáře, které by skutečný lékař v praxi nevypustil z úst.

Asi nejpoužívanější seriálová hláška, kterou by lékař nikdy neřekl, je „ztrácíme ho!“ Tyto nepřesnosti pramení obvykle buď z neznalosti autorů, snahy o zjednodušení pro běžného diváka, ale také se může jednat o záměr a nadsázku ke zdůraznění absurdity situace. Jak obstálo několik nejznámějších seriálů – ať už naší, či zahraniční produkce – podle profesionála a zároveň diváka, který se chce pobavit, poučit, něco se dozvědět a nahlédnout malinko pod pokličku života zdravotníků?

Sanitka

Hodnocení ČSFD.cz: 64 %

V roce 1984 vznikl mimořádně populární seriál Sanitka, který zachycuje práci záchranářů. Ač byl natočen v 80. letech, jeho děj se odehrává v době o více než čtvrtstoletí dříve. Přestože se jednalo o normalizační seriál do jisté míry poplatný době vzniku, velmi dobře popisuje obtíže a nešvary tehdejší společnosti. Také zde nejde ani tak o lékařskou problematiku, jako spíš o popis běžných každodenních starostí mladého lékaře záchranky a existenciálních problémů života v tehdejší společnosti.

Pohotovost (ER)

Hodnocení ČSFD.cz: 73 %

Seriál Pohotovost vládl televiznímu éteru neuvěřitelných 15 let a jeho první série pravidelně sledovalo 20 až 30 milionů diváků. O jeho úspěchu vypovídá množství ocenění (151) i neproměněných nominací (celkem 356), včetně ocenění pro nejlepší seriál a mnoha ocenění pro nejlepší herecké výkony podle televizní akademie Emmy a porotců Zlatých glóbů. V seriálu zazářil například tehdy 33letý George Clooney jako doktor Douglas Ross.

Idea seriálu se datuje už do roku 1974, kdy Michael Crichton napsal scénář inspirovaný jeho vlastní praxí na pohotovosti.  Poté, co se Stevenem Spielbergem natočili na začátku 90. let Jurský park, se k textu vrátil a rozhodli se, že z něj bude pilotní díl nového seriálu.

Při dnešních reprízách už můžou diváci kroutit hlavou nad tím, že seriál byl tehdy vítán pro svůj nový realistický styl vyprávění, který ukazoval americké zdravotnictví i zákulisí nemocnic. 

Nemocnice na kraji města

Hodnocení ČSFD.cz: 73 %

Éru československých lékařských seriálů zahájil ten dodnes nejproslulejší – Nemocnice na kraji města z pera Jaroslava Dietla. Natáčel se mezi léty 1976 až 1981 zprvu v Nemocnici Most, poté na České zemědělské univerzitě a dodnes zůstává jakýmsi etalonem seriálů nemocničního prostředí. Svůj podíl na tom jistě má hvězdné herecké obsazení s Ladislavem Chudíkem, Milošem Kopeckým, Josefem Abrhámem, Eliškou Balzerovou či Oldřichem Kaiserem. Seriál měl dvě řady o celkem dvaceti dílech a kromě tehdejšího Československa byl vysílán i v Německu.

Věnoval se především životním osudům lékařů ortopedického oddělení a jejich blízkých, medicínské záležitosti tak nehrály ve scénáři prim a nemocniční prostředí bylo spíše dějovou kulisou. Přesto lze seriál hodnotit jako poměrně přesný a věrohodný; ve scénách z operačních sálů jsou totiž použity záběry skutečných ortopedických výkonů.

Chirurgové (Grey’s anatomy)

Hodnocení ČSFD.cz: 78 %

Chirurgové jsou „čistokrevný“ nemocniční seriál, který se natáčí od roku 2005 až dodnes a byl oceněn jak Zlatým glóbem, tak cenou Emmy. V originále se vysílal po názvem Grey’s anatomy podle protagonistky Meredith Grey (jedná se zároveň o slovní hříčku odkazující na významnou stejnojmennou učebnici anatomie). Příběh začíná u absolventky medicíny a zároveň stážistky v Seattle Grace Hospital, jejíž role se zhostila Ellen Pompeo. Ta ostatně v seriálu hraje i dnes, ačkoli ten se během šestnácti sérií rozrostl o mnoho dalších hlavních i vedlejších postav.

U Chirurgů diváci oceňují vyváženost dramatu, humoru, vztahových linek a napětí. Z medicínského hlediska je však seriál hodnocen jako nepřesný, specialisté mu vyčítají řadu chyb: například že mladí lékaři opakují množství pochybení bez patřičných důsledků, internista by sám nikdy neprováděl chirurgický výkon bez souhlasu nadřízených, chirurgové v praxi neprovádějí takové spektrum výkonů – od porodu až po neurochirurgické operace, chirurg by také nikdy nevyběhl z nemocnice do sanitky k pacientovi... I přes to všechno jsou Chirurgové populárním seriálem.

Doktůrci (Scrubs)

Hodnocení ČSFD.cz: 81 %

Seriál Doktůrci (Scrubs) popisuje profesní i milostné trable Johna Doriana, mladého absolventa – internisty. Jde spíše o sitcom, přičemž příběhem nás provázejí humorné surrealistické představy odehrávající se v hlavě mladého doktora. Z odborného hlediska je vnímán jako jeden z nejrealističtějších lékařských seriálů. Za mimořádný úspěch vděčí – kromě nevšedního scénáře – také mimořádným hereckým výkonům Zacha Braffa.

M*A*S*H

Hodnocení ČSFD.cz: 86 %

Jeden z nejoblíbenějších seriálů s medicínskou tematikou, jenž je v podstatě stále reprízován, pochází z americké produkce. Sitcom o skupině zdravotníků z polní nemocnice za války v Koreji se točil po dobu více než deseti let, ačkoli válka samotná trvala jen tři roky.

Seriál v jedenácti řadách je zřetelně protiválečného zaměření a absurdně vyhrocené komické situace se v něm střídají s vážněji pojímanými životními tématy. Ačkoli zranění, umírání, léčení a operace se objevují v mnoha dílech, nejedná se o stěžejní témata seriálu. Ten se zaměřuje spíše na kritiku války, vojenského režimu a rozebírá vztahy mezi postavami, než aby se obsáhleji věnoval medicínské problematice. Ta je však vyobrazena poměrně věrně, včetně kulis, dialogů lékařů, diagnóz raněných a vlivu hrůz války na lidskou psychiku.

Dr. House

Hodnocení ČSFD.cz: 87 %

Lékařský slídil a mizantrop dr. Gregory House pečlivě studuje motanici příznaků a objevuje překvapivé diagnózy – tak známe protagonistu stejnojmenného seriálu z produkce TV Fox.

Hugh Laurie a jeho mimořádné herecké výkony, stejně jako zápletka, hudba a vedlejší postavy zajistily Dr. Housovi celosvětovou popularitu a ocenění Emmy i Zlatý Globus. Z hlediska přesnosti popisu jednotlivých diagnóz, příznaků, vyšetřovacích metod a postupů se jedná o jeden z nejpřesnějších a odborníky nejlépe hodnocených seriálů s medicínskou tematikou.

TIP: TOP 10 válečných filmů na Netflixu: Vybrali jsme pro vás ty nejlepší bijáky

Dr. House nesází na adrenalinem napumpované scény s hektolitry krve, spíše na trpělivou mravenčí práci lékaře – detektiva. Ačkoli diagnózy a jejich vyšetřovací metody jsou v seriálu skutečné, méně realistické je ztvárnění osobnosti a profesionality samotného House. Andrew Holtz (autor knihy o seriálu) tvrdí, že při takovém jednání by měl na krku žaloby za porušování práv pacientů, stejně tak problémy s překračováním kompetencí a prováděním drahých experimentů. Také je nepravděpodobné, že by jeden lékař za svou kariéru přišel do styku s tolika vzácnými a mimořádnými diagnózami. Přesto je tento morous a „detektivní lékař“ celosvětově oblíben právě pro svou nepřátelskou a komplikovanou povahu.