Nejkrásnější mělčina na světě: Za tajemstvím blankytu Velké bahamské lavice
Za své dnešní jméno vděčí Bahamy Kryštofu Kolumbovi. Ten, když k nim v roce 1492 dorazil, byl dojat hlubokými a průzračnými vodami kolem ostrovů a popsal je jako „Baja Mar“, což znamená „mělká voda“
Moře kolem Bahamských ostrovů je známé blankytně modrou barvou, která doprovází plavidla do vzdálenosti desítek až stovek kilometrů od pobřeží. Světlá modř je dána faktem, že voda kolem Baham většinou není hlubší než 25 metrů. Dno zde tvoří ponořené platformy, které formují většinu Bahamských ostrovů (tedy i „vynořenou“ část) a v podmořské části se jim říká „lavice“.
Tyto výrazné geologické útvary jsou tvořeny vápníkem, který se v této části ukládal pravděpodobně již během období křídy (tedy před cca 145–65 lety) a dost možná už během jurského geologického období, které začalo před 200 miliony let.
Dnes je vápnitá vrstva pod Velkou bahamskou lavicí silná přes 4,5 kilometru. Vzhledem k tomu, že vápenné schránky živočichů se ukládaly v mělké vodě, je pravděpodobné, že se celý sloupec během předhistorických dob pomalu potápěl vlastní vahou. Geologové odhadují, že klesal tempem 3,6 centimetrů za 1 000 let.
Během poslední doby ledové, kdy byla hladina moře asi o 120 metrů níž, tvořily lavice nižší část Baham, které tehdy měly o poznání větší rozlohu.
