Bahamy: Nekonečné pláže a cesta drog
Díky rozvinutému turistickému průmyslu jsou Bahamy jedním z nejbohatších států Karibiku. Americké policejní složky ovšem zemi písečných pláží vnímají spíš jako místo, odkud se do USA dostává obrovské množství marihuany a kokainu
Bahamské společenství, zkráceně Bahamy, představuje ostrovní stát tvořený více než 700 ostrovů a ostrůvků. V písemném vyjádření Královských bahamských obranných sil se udává, že kromě ostrovů byly za teritorium prohlášeny i vody okolního oceánu o rozloze 470 000 km². Pak by se „pevninsky nevýrazné“ Bahamy mohly velikostí poměřovat například se Švédskem či Španělskem.
Vše pro turisty
Bahamy jsou jednou z nejbohatších zemí karibské oblasti a jejich ekonomika v prvé řadě závisí na turistickém průmyslu. Cestovní ruch a s ním spojené stavebnictví a výroba tvoří zhruba 60 % HDP státu a přímo nebo nepřímo zaměstnávají polovinu místních obyvatel. Ostrovy přilákají každým rokem zhruba 5–6 milionů turistů, většinou Američanů.
Vedle přírodních krás a kvalitní infrastruktury představuje velkou pobídku k návštěvě Baham velmi stabilní počasí, jež zůstává po dlouhá období roku slunečné. Sluneční paprsky dopadají na ostrovní zemi v průměru více než 3 000 hodin ročně (asi 250 dní po 12 hodinách denně) a dobrou pověst místního počasí kazí jen pravidelné tropické bouře: naposledy se v roce 2014 přihnaly hurikány Arthur, Bertha a Cristobal.
Magnet na podnikatele
Kromě turistického ruchu jsou pro bahamskou ekonomiku velmi důležité i bankovní služby. Stát má pro podnikatele přitažlivý daňový systém, který staví na daních z dovozu, z nemovitostí a z poplatků za udělování licencí. Na ostrovech byla zavedena také DPH ve výši 7,5 %, ale nevybírá se daň z příjmů, z podnikání, z kapitálových příjmů ani z celkového majetku. Kvůli menší daňové zátěži a relativní blízkosti pobřeží USA sídlí na Bahamách mnoho původně amerických společností. Finanční a obchodní služby tak vytvářejí více než třetinu celkového HDP.
Vedle podnikatelů však ostrovy přitahují rovněž emigranty z chudých karibských zemí, především z Haiti. Podle neoficiálních odhadů žijí na Bahamách ilegálně desetitisíce Haiťanů, kteří někdy karibský stát využívají jako přestupní stanici do USA.
Drogová cesta z Baham
Blízkost k bohatým Spojeným státům má ještě další dopad, který představuje jednoznačně nejtmavší skvrnu na bahamském štítu. Právě přes ostrovní zemi totiž na pobřeží Floridy proudí velké množství kokainu a marihuany, jež většinou pocházejí z Kolumbie.
Tato drogová cesta má dlouhou historii a mnozí Američané nejspíš dodnes vzpomínají na jistou aféru z 80. let minulého století: tehdy se ukázalo, že se do obchodu s drogami téměř určitě zapletl i Lynden Oscar Pindling, první premiér Baham, nazývaný „otec národa“. Na úplatky, které do jeho kapes směřovaly přímo od kolumbijského drogového kartelu v Medellínu, upozornila reportáž televize NBC nazvaná „Bahamy: země na prodej“.
Pindling sice vše popřel, ale vyšetřování ukázalo, že on a jeho žena přijali z neobjasněných zdrojů celkem 57,3 milionu dolarů v hotovosti. Dnes je „karibská cesta“ opět velmi frekventovaná, o čemž svědčí už jen množství drog vyplavených mořem, kterých se pašeráci zbaví v případě nouze. Například v roce 2013 bylo na pobřeží Floridy nalezeno asi 50 kg marihuany a 34 kg kokainu. Ve stejném roce zabavily pobřežní hlídky více než 12 tun marihuany a bezmála 6 tun kokainu. Samozřejmě ne všechny drogy putují k Floridě přes Bahamy, přesto má ostrovní země na jejich přísunu lví podíl.
Stručné dějiny
O prehistorii Baham mnoho nevíme, je však jisté, že už ve 3. či 4. století žili na ostrovech lidé, kteří tam připluli z tehdejší Kuby. Šlo o indiánské etnikum Taínů, již si později na Bahamách začali říkat Lukajanové. A právě na ně jako na první narazil při své objevitelské plavbě za oceán Kryštof Kolumbus.
Ostrovy pirátů
V roce 1492 přistál slavný mořeplavec na ostrově San Salvador a později souostroví popsal jako „ostrovy mělkého moře“ – Baja Mar. Toto označení se pak promítlo do dnešního názvu Baham. V době příjezdu Evropanů žilo na ostrovech asi 40 tisíc Lukajanů, kteří během následujících 25 let prakticky vymizeli: zemřeli na následky evropských nemocí a otrockého života, do nějž je dobyvatelé uvrhli. Roku 1649 vznikla na Bahamách první anglická osada a ke konci 17. století se ostrovy staly oblíbenou základnou pirátů. V roce 1717 byl region prohlášen za britskou královskou kolonii a o rok později jmenoval panovník tamním guvernérem Woodese Rogerse. Ten nabídl pirátům amnestii – nebo oprátku, pokud se nepodrobí. A v relativně krátké době zjednal na svěřeném teritoriu pořádek.
Výletní cíl Američanů
Během britské správy byly Bahamy osídleny většinou otroky z Afriky. V nové době ostrovy opakovaně těžily z blízkosti Spojených států. Za americké občanské války (1861–1865), kdy vojska Severu blokovala jižanské přístavy, se právě v karibské zemi obchodovalo s jižanskou bavlnou, kterou nutně potřebovaly anglické textilní továrny. Obdobně se v době americké prohibice (1920–1933) staly ostrovy překladištěm alkoholu. Po skončení prohibice byl ovšem i konec velkým příjmům, přičemž současně zkolaboval také „průmyslový“ sběr mořských hub a Bahamy čelily velkému ekonomickému propadu. Brzy se však změnily v oblíbený výletní cíl bohatých Američanů. Od roku 1973 jsou navíc plně nezávislým státem.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 322 000, podobně jako Island; očekávaná doba dožití: 71,93 roku; prům. počet dětí: 1,97 na ženu; kojenecká úmrtnost: 12,5 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 23,2 % dětí do 15 let, 7 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 31,2 roku; městské obyv.: 82,8 %; etnické složení: černoši 90,6 %, běloši 4,7 %, míšenci 2,1 %, ostatní 1,9 %, bez specifikace 0,7 %; náboženství: protestanti 69,9 %, katolíci 12 %, ostatní křesťané 13 %, ostatní 0,6 %, bez vyznání 1,9 %, bez určení 2,6 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina, mezi haitskými přistěhovalci je rozšířená kreolština; obyv. pod hranicí chudoby: 9,3 %.
Politika
Typ vlády: konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem; samostatnost: od 10. 7. 1973 (dříve britská korunní kolonie); hlava státu: královna Alžběta II. reprezentovaná generální guvernérkou Marguerite Pindlingovou (od 8. 7. 2014); šéf vlády: premiér Perry Christie (od 8. 5. 2012); volby: monarchie je dědičná; generálního guvernéra jmenuje monarcha; premiéra jmenuje generální guvernér a obvykle jde o lídra vítězné politické strany parlamentních voleb.
Ekonomika
HDP na hlavu: 25 100 USD (odhad z r. 2014; ČR – 28 400 USD); měna: bahamský dolar (BSD), vázán na americký dolar v pevném poměru 1 USD = 1 BSD.
Geografie
Rozloha: 13 880 km², tedy asi jako Středočeský a Karlovarský kraj dohromady; délka pobřeží: 3 542 km; charakter území: více než 700 korálových ostrovů – většinou plochých a protáhlých s nízkými okrouhlými kopci; podnebí: tropické mořské, ovlivňované teplými vodami Golfského proudu; min. noční / max. denní teploty (°C) v Nassau: leden–březen 17–18/25–26, duben–červen 19–23/28–31, červenec–září 24/32, říjen–prosinec 22–18/30–26; prům. měsíční srážky (mm) v Nassau: leden–březen 50–40, duben–červen 50–230, červenec–září 160–215, říjen–prosinec 175–50; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Mount Alvernia na ostrově Cat (63 m).