Našli jsme první planetu mimo naši Galaxii? Podle vědců je to pravděpodobné
Američtí astronomové možná objevili vůbec první planetu mimo naši Galaxii. Objekt zhruba o velikosti Saturnu je od Mléčné dráhy vzdálený desítky milionů světelných let.
Exoplanet – tedy planet, obíhajících jinou hvězdu než Slunce, známe již více než čtyři tisíce. Tisíce dalších jsou pak na čekací listině „kandidátů“. Všechny se ale nacházejí v Mléčné dráze. Američtí astronomové teď dost možná objevili vůbec první planetu mimo naši Galaxii. Objekt zhruba o velikosti Saturnu je od Mléčné dráhy vzdálený desítky milionů světelných let.
Na hledání mimo galaxii se zaměřil tým z Centra pro astrofyziku v americké Cambridgi pod vedením doktorky Rosanne Di Stefanové. Postupovali ale jinak, než při hledání bližších exoplanet. Obvykle se existenci nových exoplanet daří odhalovat díky jejímu tranzitu přes mateřskou hvězdu. Planeta během tranzitu hvězdu částečně zastíní a výsledný pokles jasu je pak vidět teleskopem. Takové pátrání ale funguje jen do určité vzdálenosti. Astronomové proto tentokrát zvolili novou cestu a pátrali ve spektru rentgenových paprsků. Použili k tomu teleskop Chandra americké vesmírné agentury NASA.
V rentgenovém stínu
Cílem jejich pozorování byly tzv. rentgenové dvojhvězdy – těsné dvojhvězdy (tvořené hvězdou a neutronovou hvězdou, případně hvězdou a černou dírou), které produkují silné rentgenové záření. Podle vědců je pravděpodobné, že tranzit planety přes takovou rentgenovou dvojhvězdu by bylo možné zaznamenat podobně, jako zaznamenáváme změnu v jasnosti viditelného spektra u tranzitu exoplanet.
TIP: Co dokážou astronomové vyčíst z různých částí světelného spektra?
Badatelé se zaměřili na trojici galaxií a zvláštní signál se jim podařilo objevit ve spirální Vírové galaxii (M51) ze souhvězdí Honicích psů. U rentgenové dvojhvězdy M51-ULS-1 zaznamenali po dobu několika hodin úplný pokles rentgenového záření a jeho opětovné obnovení. Podle vědců by zmíněný jev mohl svědčit o tranzitující planetě. Zmíněnou teorii navíc podporují i počítačové simulace. Na to, aby byl úkaz způsobený jinou hvězdou, trvalo zatmění dvojhvězdy příliš dlouho a bylo příliš výrazné. Plynový nebo prachový oblak by zase nebyl tak dobře ohraničený. Tým z Cambridge ovšem připouští, že nejde o důkaz existence exoplanety a je třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila.
