Národní park Komodo: V krajině bájných draků

Na nejslavnější zvířecí obyvatele zmíněného souostroví – varany – dnes narazíte především na ostrovech Komodo a Rinča, které jsou až na výjimky turistům dobře přístupné. Za uvedené výjimky může velice neklidné moře s mnoha zrádnými proudy a víry. Hlavně kvůli nim zůstávaly ostrovy pro domorodé rybáře i pro Evropany po dlouhou dobu tabu. Ti první se na břeh vstoupit báli, ti druzí nedokázali překonat divoké vlny, zákeřné mělčiny a špičaté útesy.

Přesto oba ostrovy rozhodně stojí za návštěvu. Rinču z velké části pokrývají mangrovové porosty a mezi vysokými kopci s rozlehlými travnatými pláněmi se otevírají malebná zelená údolí s palmovými oázami. Naproti tomu Komodo tvoří převážně hustá džungle, skrz kterou můžete stoupat do strmých svahů. Namísto mangrovů tam však najdete také nádherné pláže s bělostným pískem a azurovým mořem a v pozadí se rýsují tmavá skaliska okolních ostrovů. Škoda jen, že zážitek z výhledu kazí všudypřítomný odpad z lodí, který sem zanesl příliv.

Sto let slávy

Hlavní turistické lákadlo parku však představuje varan komodský, největší žijící ještěr planety. Vedle něj můžete obdivovat i varana skvrnitého a varana Salvadoriova, kteří bývají dokonce delší, nikdy ovšem nedosahují takové mohutnosti a impozantnosti jako jejich slavnější příbuzný.

Vůbec poprvé popsal tohoto veleještěra na počátku minulého století Pieter A. Ouwens, ředitel zoologického muzea a botanické zahrady v Buitenzorgu (dnešním Bogoru) na Jávě. S přispěním profesionálních lovců odchytil několik „draků“, podrobil je důkladnému zkoumání a definitivně tak potvrdil existenci druhu, jenž dostal v roce 1912 latinské jméno Varanus komodoensis Ouwens. 

Rozložitý tvor prehistorického vzhledu, nelítostný predátor s kanoucími slinami, také odpradávna pronikal do domorodých bájí a pověstí. Například mezi starými Malajci se tradovalo vyprávění o obrovském drakovi, který chrlí oheň a síru a dokáže zabít i divoké prase či jelena. Přezdívali mu „buadža darat“, tedy „pozemní krokodýl“.

Krutý predátor

Varan komodský je jediným ještěrem na světě, který ve svém biotopu představuje zároveň vrcholného predátora: na jeho jídelníčku běžně figurují timorští jeleni, divoká prasata či vodní buvoli. Kořist umí tento nelítostný lovec dostihnout rychlostí téměř 20 km/h, načež jí způsobí závažná poranění. Následně ji infi kuje bakteriemi, jichž se v jeho tlamě vyskytuje až 50 kmenů, přičemž některé z nich účinkují jako nebezpečný jed. Oběť poté umírá na následky infekce a ztráty krve i několik dnů, či dokonce týdnů. A jelikož „draci“ zdechlinu vycítí až na vzdálenost 10 km, bez problémů ji později vystopují. 

Celková populace varanů komodských v národním parku Komodo dnes čítá 4 000–5 000 jedinců. Panují však obavy, že chovných samic, které se mohou nadále rozmnožovat, je z uvedeného počtu pouze 350.

V hledáčku fotografů

Při pohledu na bájného tvora vás jako první bezesporu zaujme jeho mohutnost. Na délku měří až 3 m a váží přes 130 kg. Celkově působí dojmem, jako by šlo o kráčející skálu s gigantickým svalnatým krkem a rozeklaným jazykem. Impozantní vzezření tak dělá z varana komodského jednoho z nejvíce fotogenických tvorů naší planety.

Jedinečnou podívanou nabízí indonéský národní park zejména od května do srpna, kdy se odehrávají varaní námluvy a páření. Provází je úchvatné souboje ještěřích samců o samičky, jichž je několikanásobně méně než jejich protějšků. „Draci“ ovšem bývají k vidění i mimo námluvy, někdy dokonce v poměrně velkých skupinách. Na ostrově Rinča se například rozkládá mýtina posetá balvany, kde se prý pravidelně vyhřívá až dvacet ještěřích krasavců.

Období námluv má každopádně svá specifika: plazi jsou roztroušeni po celém ostrově a jejich stopování v zalesněných kopcích a v džungli bývá náročné, nemluvě o zvýšené agresivitě zvířat. Přesto možnost vyfotit páření nebo jen zahlédnout legendární „souboje titánů“ obvykle zmíněné riziko převáží. Návštěva národního parku Komodo a fotografování unikátních varanů totiž představují nezapomenutelný zážitek. Nezbývá než doufat, že podobné štěstí budou mít i další generace a že po komodském drakovi nezůstanou jen děsivé báchorky pro malé děti.