Zažila lesk rakousko-uherské monarchie, obě světové války i rozdělení Evropy na východní a západní blok. Nosila císařskou korunu a poznala strmý pád dolů. Dlouhý život královny a císařovny Zity začal 9. května 1892.
Bourbonsko-parmské princezně se dostalo vynikajícího vzdělání, díky čemuž se stala vhodnou partií pro arcivévodu Karla, toho času druhého v pořadí na rakouský trůn. Výstřely v Sarajevu a smrt stařičkého mocnáře Františka Josefa ale jejich nástup do čela monarchii urychlily.
TIP: Dáma v černém: Osudy ovdovělé císařovny Zity Bourbonsko-Parmské
V těžkých časech první světové války musela Zita spolu se svým manželem čelit rozpadu habsburského kolosu, ztrátě titulů a odchodu do exilu. Rodinnou tragédii dokonala Karlova předčasná smrt. Zita zůstal sama s osmi dětmi a větší část života strávila v cizině. Až na počátku 80. let bylo bývalé císařovně umožněno vlast znovu navštívit. Zemřela 14. března 1989 v klášteře Zizers ve Švýcarsku a pohřbena je v Kapucínské kryptě ve Vídni po boku ostatních Habsburků.
