Narodil se Ota I. Řecký: Král, kterého vyhnal ze země vlastní lid

Cizincům na domácích trůnech nebyla 60. léta 19. století příznivě nakloněna. Zatímco se v naší historie často skloňuje nešťastné mexické dobrodružství císaře Maxmiliána, bavorští Wittelsbachové zažili obdobnou situaci o pár let dříve. Když se ale budoucí vyhnanec Ota I. 1. června 1815 narodil, měl před sebou pár desítek zářivých let.

Jen co se Řekové osvobodili od turecké nadvlády, rozhodly se ústřední evropské mocnosti Velká Británie, Francie a Rusko, dodržujíc tak zásady Velké aliance vzniklé po napoleonských válkách, proměnit Řecko v monarchi. Do jejího čela navrhli bavorského prince Otu, který se po krátkém období regentské vlády ujal roku 1835 moci. Řecko ale už dávno nebylo zemí antických klasiků, nýbrž rozvráceným státem vznikajícím na zcela nových základech. Finanční problémy a nutnost lavírovat mezi zahraničními spojenci a domácími politiky snižovala královu popularitu, což vyvrcholilo roku nezdařeným atentátem na královnu a roku 1862 Otovým vyhoštěním ze země.