Náklaďák, který vezl smrt: Olga Hepnarová zabila osm lidí, dalších dvanáct zranila
Před 49 lety otřásl tehdejším Československem nepochopitelně brutální čin – v červnu 1973 najela dvaadvacetiletá Olga Hepnarová do lidí čekajících na tramvajové zastávce. Do dějin se tím zapsala jako největší česká masová vražedkyně.
Od útlého mládí v sobě Pražanka Olga Hepnarová dusila chuť po pomstě. V kolektivu nebyla dcera zubařky a bankovního úředníka příliš oblíbená, s obtížemi dokončila devítiletku a kvůli špatné pracovní morálce se jí v občanském průkazu střídala razítka zaměstnavatelů. Její nálady se měnily, léčila se na psychiatrii. Už ve třinácti letech se dokonce pokusila o sebevraždu.
Snad kvůli podlomené psychice skloňovala slovo pomsta začátkem sedmdesátých let ve všech pádech. Plánovala vykolejit vlak nebo způsobit výbuch v místech, kde za oběť padne co nejvíce lidí. Nakonec se rozhodla, že se společnosti, která ji nepřijala, pomstí jinak.
Toto je můj rozsudek
Desátý červencový den roku 1973 sedla za volant nákladní Pragovky dvaadvacetiletá Hepnarová a rozjela se po pražských ulicích. Neměla s tím problém, byla řidička z povolání. Její cíl byl jasný – přejet na zastávce co nejvíce lidí čekajících na tramvaj. Hrůzný čin měla Hepnarová vymyšlený do posledního detailu, a proto si tramvajovou zastávku předem vyhlédla. Šílenou ženu zajímaly i takové maličkosti, jako velikost obrubníku. Nechtěla, aby byl příliš vysoký, protože by mohl rozjetý náklaďák zbrzdit. Rozhodla se nejprve pro zastávku na Strossmayerově náměstí. V posledním okamžiku však volant na chodník nestrhla. Lidí čekalo na tramvaj podle jejího soudu příliš málo.
Druhý pokus jí už vyšel. Plnou rychlostí vjela do davu cestujících na zastávce na třídě Obránců míru, nynější ulici Milady Horákové. Bilance jejího útoku byla děsivá. Na místě zůstali tři mrtví a sedmnáct těžce zraněných. Po převozu do nemocnic zemřelo dalších pět lidí. „Na chodník jsem vjela úmyslně,“ přiznala se Hepnarová bez jakýchkoliv výčitek svědomí, hned jak měla možnost.
Hepnarová zabila osm lidí, dalších dvanáct zranila. (foto: archiv Policie ČR)
Čin vysvětlila jako pomstu rodičům a společnosti. Dokonce o svém rozhodnutí napsala těsně před smrtící jízdou vzkaz do redakce deníku Svobodné slovo a časopisu Mladý svět. „Toto je můj rozsudek: Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím,“ stojí v něm. Ve chvíli, kdy redaktoři četli vzkaz vražedkyně, se už na místo neštěstí sjížděly první sanitky.
TIP: Václav Mrázek: Jeden z nejhorších sériových vrahů v dějinách Československa
Proces s osminásobnou vražedkyní byl rychlý. Už kvůli tomu, že byla Hepnarová na tragédii pyšná a hrdě se k činu hlásila. Soud jí uložil nejvyšší trest, smrt oběšením. Den popravy byl stanoven na 12. března 1975. Do té doby vyrovnaná Hepnarová se v cele psychicky zhroutila a na šibenici se bránila jít. Kladla takový odpor, že ji na popraviště museli dozorci přitáhnout. Vykonání trestu ale nezabránila.
V roce 2016 se příběh Olgy Hepnarové dočkal filmového zpracování. Českou vražedkyni si v něm zahrála polská herečka Michalina Olszańska. (foto: Profimedia)
