Náhodný nález odhalil nejstarší jezdce světa, z doby před 5 tisíci let

Kůň je již dlouho významným průvodcem člověka. Sehrál významnou roli v rozvoji civilizací, především v Evropě, Asii a Africe, později i na dalších kontinentech. Kdy to ale vlastně začalo? Na doposud nejstarší známé stopy jezdectví náhodou narazili archeologové, když studovali kostry z dávných hrobů.

Martin Trautmann z Helsinské univerzity a jeho spolupracovníci nedávno prozkoumali 217 lidských pozůstatků na 39 lokalitách v oblasti takzvané Pontsko-kaspické stepi, která se táhne od černomořského pobřeží Bulharska až po západní Kazachstán. Tito lidé patřili k jámové kultuře, která existovala na přelomu chalkolitu (doby měděné) a doby bronzové, právě v Pontsko-kaspické stepi a sousedních oblastech.

První jezdci světa

Odborníci se domnívají, že lidé jámové kultury používali praindoevropský jazyk. Rovněž měli podezření, že šlo o první jezdce v historii. Až doposud pro to ale scházely přímé důkazy. Jak vyplývá ze studie zveřejněné odborným časopisem Science Advances, Trautmanův tým zjistil, že zhruba dva tucty ze zkoumaných jedinců mají na kostře alespoň jeden ze znaků, které jsou spojované s jízdou na koni. U pěti z nich je to podle vědců prakticky jisté.

TIP: Jezdec na bezhlavém koni: Unikátní archeologický nález z jižního Německa

Badatelé jsou přesvědčeni, že jejich výzkum je silným důkazem proto to, že lidé jámové kultury byli jezdci, a to již kolem roku 3000 před naším letopočtem. Jsou-li jejich závěry správné, lidé jezdí na koních již asi 5 tisíc let. Většina zkoumaných pozůstatků lidí jámové kultury byla příliš poškozená, ale vědci odhadli, že na koni pravidelně jezdilo asi 30 procent dospělých mužů jámové kultury.

Archeoložka Birgit Bühlerová z Vídeňské univerzity je sice nadšená výzkumem Trautmannova týmu, ale zároveň varuje před příliš razantními závěry. Některé významné znaky jezdců na koních u zkoumaných koster lidí jámové kultury scházejí. Podle ní je na místě obezřetnost a pátrání po dalších dokladech.