Na Seychelách lze narazit na faunu a flóru dávno zaniklého superkontinentu
Souostroví Seychely ležící severně od Madagaskaru se stalo mimo jiné domovem endemické palmy lodoicey seychelské. Zhruba čtyři tisícovky stromů plodících největší semena planety rostou v přírodní rezervaci Vallée de Mai, chráněné coby světové dědictví
S pouhými dvaceti hektary jde sice o nejmenší přírodní památku na seznamu UNESCO, ovšem samotná palma zvaná coco de mer neboli mořský kokos se za nevelkou rozhodně označit nedá. Na první pohled nenápadný strom drží hned devět botanických rekordů a drtivá většina z nich se týká právě velikosti: Plody o průměru až půl metru zrají i sedm let a dosahují hmotnosti mezi patnácti až třiceti kilogramy, přičemž nepotvrzené zprávy hovoří dokonce o pětačtyřiceti kilech.
Charakteristický je však především tvar semen ukrytých uvnitř, díky němuž se stal seychelský ostrov Praslin vyhledávaným turistickým cílem – připomínají totiž lidské pozadí v životní velikosti. Místní jsou na zmíněný botanický poklad natolik hrdí, že se jeho symbolické znázornění ocitlo i na razítku, které letištní zaměstnanci otiskují návštěvníkům po příletu do cestovních pasů.
Výhonek jako delikatesa
Kromě obrovité lodoicey roste v přírodní rezervaci Vallée de Mai ještě dalších pět endemických palem, mimo jiné Deckenia nobilis, přezdívaná milionářský salát. Z jejích výhonků se totiž připravuje zmíněný pokrm s luxusní omáčkou, ovšem samotný strom v důsledku uhyne. Všechny botanické druhy vyskytující se výhradně na Seychelách přitom ohrožuje úbytek přirozeného prostředí, a řadí se tudíž mezi chráněné. Za snižování jejich počtu mohou mimo jiné invazní rostliny jako kávovník, ananasovník či okrasné druhy jiných palem.
TIP: Rezervace Sinharaja pamatuje doby 600 milionů let starého superkontinetu
Důvod, proč se právě na Seychelách koncentruje tolik endemických unikátů, je třeba hledat ve vzdálené prehistorii. Když se zhruba před sto miliony lety rozpadl superkontinent Gondwana, ocitlo se souostroví v izolaci uprostřed nově vzniklého Indického oceánu. Do jisté míry se tam tudíž uchovala původní fauna a flóra, zatímco na oddělené pevnině se evoluce ubírala odlišným směrem. Výjimečný ekosystém dnes tedy tvoří domov i pro mnohé endemity z řad živočichů, především ptáky: Jmenovitě jde například o papouška černého, který ve volné přírodě žije už jen v počtu několika set kusů.
