Na hranici světů: Miami a Miami Beach jsou tavicím kotlíkem kultur

Na území státu, který dnes známe coby Floridu, vstoupil roku 1513 jako první evropský mořeplavec Španěl Juan Ponce de Léon a pojmenoval nově objevené teritorium La Florida neboli „rozkvetlá země“. V průběhu 19. století se do jižní oblasti, jejíž močálovitou krajinu obývali vedle moskytů především agresivní indiáni, odvažovalo jen málo Evropanů. Roku 1845 se tak Florida stala 27. hvězdou na americké vlajce.   

O třicet let později tam koupila kus země „matka Miami“ Julia Tuttleová a přesvědčila magnáta Henryho Flaglera, aby prodloužil svou železniční trať podél východního pobřeží až na její pozemky, čímž odstartovala zvelebování oblasti (viz Vůně pomerančů). První vlak naložený stavebním materiálem přijel roku 1896 a od 20. let následujícího století vypukl v místech bezprecedentní stavební boom: Močály se začaly vysušovat, a to přednostně na podlouhlém ostrově, kde v roce 1915 vzniklo samostatné město Miami Beach. 

Letovisko v močálech 

Netrvalo dlouho a z obce se stalo nejslavnější prázdninové letovisko v USA. Usilovná stavební aktivita pokračovala navzdory ekonomické krizi v 30. letech a jen v roce 1936 vyrostlo v Miami Beach na sto nových hotelů. Městu přitom paradoxně pomohla i druhá světová válka. Armáda totiž v okolí organizovala výcvikové tábory a desetitisíce vojáků se později do oblasti vracely s rodinami na dovolenou.  

Když se roku 1959 zmocnil vlády na Kubě Fidel Castro, utekly na jih Floridy statisíce Kubánců – a spolu s dalšími jižany pak přispěli k tomu, že dnešní Miami a Miami Beach platí za nejexotičtější aglomeraci ve Spojených státech. Zmíněný trend však vedl hlavně v 70. letech k razantnímu nárůstu kriminality a špatná pověst se projevila poklesem turistického ruchu. Od poloviny 80. let se ovšem renomé obou sídel zlepšilo a začaly se tam usazovat nejen hollywoodské hvězdy, ale také třeba módní návrháři jako Gianni Versace. Dnes se jedná o hektickou metropoli plnou kontrastů a zároveň o třetí největší kulturní centrum USA, hned po New Yorku a Los Angeles.

Pohoda Středomoří

Miami, a především Miami Beach představují pro návštěvníky přímo ráj. A pokud chcete vidět, jak se dnešní konurbace vyvíjela, měli byste svůj výlet začít u moře v malebné čtvrti Coconut Grove, kde budete mít na výběr z ohromného množství kaváren a obchodů. Nedaleko se nachází turisty vyhledávaný pseudorenesanční palác Vizcaya, který si nechal na začátku 20. století vybudovat velkovýrobce kombajnů James Deering. Na stavbě pracovalo přes tisíc dělníků, tedy desetina tehdejších obyvatel města, a její opulentní interiéry zdobí ty nejdražší a nejvzácnější starožitnosti dovezené z Evropy. Impozantním dojmem však působí i přilehlé zahrady.

Na západ od Coconut Grove se rozkládá nejatraktivnější městský komplex Coral Gables. Za jeho vznik vděčí Miami vizionáři Georgi Merrickovi, který tam na dvanácti kilometrech čtverečních zhmotnil svou představu o středomořské pohodě. Začátkem 20. let 20. století vyrostlo v místě během pouhých šesti měsíců na 600 domů a 105 kilometrů ulic, zatímco krajinný ráz dotvořilo 50 tisíc stromů. Merrick sice zbankrotoval, ale jeho odkaz patří dodnes k nejkrásnějším čtvrtím v USA. 

Kde bydlí smetánka?

Vaší pozornosti by neměly uniknout ani dvě tamní ikony: V první řadě se jedná o pompézní Biltmore Hotel z roku 1926, jehož centrální věž ční do výšky 90 metrů a vznikla podle slavné Giraldy ve španělské Seville. Budově dále dominuje největší hotelový bazén v USA, s rozlohou 2 136 metrů čtverečních a s objemem 2,2 milionu litrů. Druhou pozoruhodnost v Coral Gables představuje Benátské koupaliště s vlastním pramenem vody, které Merrickovi muži vybudovali v místě bývalého lomu. 

Domácí i turisté vyhledávají rovněž Bayside Marketplace s mnoha restauracemi, jevištěm pod širým nebem a téměř nevyčerpatelnými možnostmi nákupů. Nedaleko pak láká ke svezení jednokolejná trať Metromover Monorail: Vagony bez řidiče se na tříkilometrovém okruhu pohybují po estakádách a vyjížďka trvá asi deset minut. Opomenout byste neměli ani ostrovní město Key Biscaine, vzdálené od pevniny zhruba osm kilometrů, jehož obyvatelé se považují za smetánku. Z východního konce mostu vedoucího na ostrov se obzvlášť po setmění naskýtá nezapomenutelný pohled na panorama Miami. 

Malá Havana

Pokud naopak toužíte po atmosféře Latinské Ameriky, budete se cítit jako doma ve čtvrti Little Havana, kde zakotvila takřka každá vlna uprchlíků ze zmíněných jižních států. Zatímco mnoha Kubáncům se již dávno podařilo proniknout mezi střední vrstvy a čtvrť opustili, jejich místo dál zaplňují příchozí z Karibiku či latinskoamerických zemí. V „malé Havaně“ panuje natolik jiná nálada, že si přestanete být jistí, zda jste stále v USA – a dokonce tam možná budete mít problém domluvit se anglicky…

Kromě mnoha úspěšných kubánských podnikatelů a obchodníků přitom na Floridě provozuje svou praxi skoro pět tisíc lékařů a na šest set advokátů ostrovního původu. Kubánci se prosadili i v politickém životě a ke karibské zemi směřuje například rodokmen současného starosty Miami Francise X. Suareze.

Postel pro každého 

První dřevěnou bárku spojující pevninu s Miami Beach dělí od dnešních pěti moderních mostů víc než sto let a za tu dobu se oblast změnila k nepoznání. Současná ostrovní zástavba tvoří samostatné město zhruba s 90 tisíci obyvatel a místní hotely nabízejí asi trojnásobek lůžek. Po stavebním boomu ve 20. a 30. letech tam zbyl největší soubor budov ve stylu art deco na světě.

Název slohu odkazuje k pařížské výstavě Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Modernes z roku 1925, jež zásadně ovlivnila vývoj meziválečné architektury a umění. V Miami Beach pak spřízněnost s francouzským funkcionalismem nepřehlédnete. Na Floridě se navíc prolnul s námořními motivy, ornamenty připomínajícími subtropickou faunu a flóru, pastelovými barvami fasád a kdysi moderním neonem. 

Pod patronátem ochránců se hlavně na jihu ostrova nachází zhruba 800 budov, a pokud stylu art deco holdujete, budete si v jejich sousedství připadat jako v ráji. Nechybělo přitom mnoho a fascinující komplex by dnes již nestál. V poválečném období totiž původní krása chátrala a některé domy se začaly rozpadat. Spekulanti dokonce v 70. letech hodlali pozemky v turisticky významné lokalitě skoupit a nahradit někdejší zástavbu gigantickými betonovými hotely. Občanská iniciativa naštěstí podobným plánům zabránila a v roce 1979 se čtvrť dostala na národní seznam historických míst. Od 80. let probíhala revitalizace, domy se za dohledu památkářů rekonstruovaly, a genius loci tak nakonec nezmizel. Dnes se navíc nejedná o pomyslný skanzen, nýbrž o fascinující lokalitu, kde si přijde na své snad každý.

Hrdost v srdci

Do art deco čtvrti se z pevniny nejsnáz dostanete po silnici MacArthur Causeway, vedoucí kolem ostrova Palm Island, kde žil nechvalně proslulý mafián Al Capone. Pokud se v Miami Beach zdržíte, můžete tam obzvlášť k večeru na přímořské ulici Ocean Drive zažít jedinečnou pulzující atmosféru, z jedné strany orámovanou stylovými hotýlky či historickými budovami a z druhé strany širokou pláží. I procházka po souběžné Washington Avenue znamená hlavně pro milovníky architektury téměř povinnost.

TIP: Florida Keys: Po stopách Ernesta Hemingwaye a vykradačů lodních vraků

Zapomenout samozřejmě nesmíte ani na zbytek South Beach, která láká také na bujarý noční život. Nikoliv náhodou si již v 80. a 90. letech získala pověst centra LGBT komunit, na něž se mnohé lokální podniky přímo orientují. Pokud tam navíc zavítáte během tzv. Pride týdne, můžete se zapojit do veselí spolu s dalšími 130 tisícovkami lidí. Nebo se jen tak usaďte do jedné z bezpočtu kaváren a vychutnávejte si okolní hemžení. Život je zkrátka krásný, zvlášť když ho můžete trávit v Miami Beach.