Mordechaj Anielewicz: Židovský odbojář a hrdina varšavského povstání
Mordechaj Anielewicz, přezdívaný „Andílek“, byl jedním z čelných židovských odbojářů. Odhodlaně bojoval proti Němcům během povstání ve Varšavském ghettu
„22. ledna 1943 uplyne šest měsíců ode dne, kdy začaly deportace z Varšavy. Všichni pamatujeme na dny teroru, během nichž bylo 300 tisíc našich bratrů a sester krutě zavražděno v Treblince. (…) Musíme pochopit, že nacističtí vrazi nás nechávají žít pouze proto, aby nás využili k práci. (…) Jsme otroky, a až jim nebudeme užiteční, zabijí nás. (…) Židé, naše hodina se blíží. Musíte být připraveni vzdorovat, ne jít jako ovce na porážku.”
Bojovný andílek
Tato slova napsal vůdce Židovské bojové organizace Mordechaj Anielewicz (1919–1943) v otevřeném dopise lidem z varšavského ghetta. Mladík přezdívaný Aniołek (Andílek) se zapojil do odboje už v lednu 1940 ve Varšavě, vydával ilegální noviny a navazoval kontakty s odbojáři v jiných polských městech. V létě 1942 začali nacisté organizovat transporty obyvatel varšavského ghetta do vyhlazovacích táborů. V reakci na to vznikla Židovská bojová organizace, jejímž velitelem se stal Anielewicz díky respektu, který si získal zajištěním zbraní a peněz a potrestáním zrádců.
Díky kontaktům se Zemskou armádou se podařilo do ghetta propašovat množství zbraní (většinou jen pistolí) a 18. ledna 1943, když nacisté obnovili deportace, vedl dvanáctičlennou skupinu, která zaútočila na německé vojáky. Většina členů skupiny padla, Anielewicz však dokázal uprchnout. Skutečné povstání v ghettu vypuklo 19. dubna 1943, kdy do něj napochodovalo 850 německých vojáků, kteří měli potlačit jakýkoli další pokus zabránit transportům.
Ještě předtím však na ně zahájily palbu stovky židovských odbojářů. Němci postupně přisunovali další a další posily, nasadili plamenomety, dělostřelectvo a letectvo, odpor obránců se jim nedařilo dlouho zlomit. Sedmého května oblehli velitelský bunkr, ve kterém se skrýval Anielewicz s přítelkyní a dalšími třemi stovkami lidí.
Pouze hrstce z nich se podařilo uprchnout kanalizací, Andílek však mezi nimi nebyl. Buď spáchal sebevraždu, nebo se otrávil plynem, který Němci do opevněného velitelství vháněli hadicemi. Polská exilová vláda udělila Anielewiczovi 25. července 1944 Kříž za chrabrost, v dubnu následujícího roku ho Polská lidová armáda ocenila Řádem grunwaldského kříže.
