Mohly by exoplanety u větších a více zářivých hvězd hostit život pozemského typu?

Vědci až doposud objevovali potenciálně obyvatelné exoplanety hlavně u červených trpaslíků, které jsou menší a méně zářivé než naše Slunce. Jak jsou na tom ale s obyvatelností světy u velkých a horkých hvězd?

27.09.2024 - Stanislav Mihulka



Navzdory veškerému úsilí v pátrání po stopách života ve vesmíru máme stále zkušenost jen s jedinou planetou, na které se stoprocentně vyskytují živé organizmy. Je proto obtížné odhadovat, jaké typy exoplanet mohou být příznivé pro život pozemského typu. Doposud jsme našli potenciálně obyvatelné exoplanety převážně u červených trpaslíků, které jsou menší a méně žhavé než Slunce.

Jak je to ale v planetárních systémech u hvězd, které jsou naopak větší a žhavější než Slunce? Shaan Patel z americké Texaské univerzity v Arlingtonu a jeho kolegové se zaměřili na hvězdy spektrální třídy F. Jde o hvězdy, které se při pozorovávání ze Země obvykle jeví jako bílé. Bývají asi o polovinu větší než Slunce a jsou asi čtyřikrát zářivější.

Život u horkých bílých hvězd

Mezi známé hvězdy této skupiny patří třeba Prokyon, Canopus nebo třeba Polárka. Teplota na povrchu těchto hvězd dosahuje asi 5 900 až 7 500 kelvinů. Ve vesmíru existují asi 3 až 4 miliardy let, což by, čistě teoreticky, mělo stačit pro vývoj života pozemského typu. Mohla by taková hvězda být dárkyní života na některé z planet svého planetárního systému?

Patelův tým prostudoval databázi známých exoplanet. Podle toho, co víme, se minimálně jedna exoplaneta nachází u zhruba 80 hvězdy spektrální třídy F. V 18 případech mají tyto hvězdy alespoň jednu exoplanetu, která se alespoň částí své dráhy pohybuje v obyvatelné zóně. Statisticky vyjádřeno: asi 5 až 20 procent systémů hvězdy tříd F má určitý potenciál pro výskyt života. Výsledky výzkumu obyvatelnosti systémů těchto hvězd nedávno zveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal.

Jedna ze zkoumaných hvězd má exoplanetu, která se po celou dobu oběhu pohybuje v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. 38 Virginis b ale rozhodně není dvojčetem Země. Jde o velkého plynného obra, asi čtyřikrát hmotnějšího než je Jupiter. Šance, že by na této exoplanetě mohl existovat život pozemského typu, je proto zcela mizivá. Pokud by ale takový plynný obr měl velké měsíce, mohly by být velmi dobře obyvatelné. Hvězdy třídy F sice zaplavují okolí intenzivním UV zářením, podle vědců by to ale za příznivých okolností nemuselo vadit.


Další články v sekci