Mohl by se život vyvinout a udržet na planetě v blízkosti červeného trpaslíka?

Podle posledního sčítání patří červení trpaslíci mezi zdaleka nejvíc zastoupené hvězdy v naší Galaxii a zřejmě i v celém vesmíru. Oproti Slunci mají přibližně poloviční rozměr a hmotnost, jejich povrchové teploty také obvykle dosahují nižších hodnot. Bohatý katalog známých extrasolárních oběžnic nás přitom přesvědčuje, že jsou exoplanety běžné téměř u všech typů stálic, červené trpaslíky nevyjímaje. Ostatně i kolem toho Zemi nejbližšího, Proximy Centauri, krouží terestrická planeta – a to dokonce v obyvatelné zóně. 

Výhoda červených trpaslíků tkví v jejich velmi pomalém vývoji a dlouhodobé stabilitě zářivého výkonu. Na vznik života by se tudíž za vhodných podmínek nabízelo na podobné planetě dost času. Na druhou stranu jde obvykle o stálice bouřlivé: Jsou plně konvektivní, generují silná magnetická pole, v jejich atmosférách se vyskytují mohutné hvězdné skvrny a zažehávají se tam vysoce energetické erupce, jež účinně sterilizují okolí. Hvězdná aktivita červeného trpaslíka by život na blízké planetě téměř jistě znemožnila. 

TIP: Vědci radí: Obyvatelné exoplanety hledejme především u oranžových trpaslíků

Naštěstí ve vesmíru najdeme i jejich klidné verze, u nichž by živé formy skutečně existovat mohly. Například dvanáct světelných let od Země se podařilo objevit stálici pojmenovanou Teegarden, kolem které krouží přinejmenším dvě planety zemského typu, přičemž Teegarden b se nachází v obyvatelné zóně.