Mlčenliví strážci hranic: Hraniční orientační sloupy jako symbol hrdosti i útlaku
Jedním ze symbolů odhodlání bránit celistvost Československa se staly hraniční sloupy, které demonstrovaly ochotu příslušníků Stráže obrany státu bojovat na hranicích. Nacházely se u většiny celnic a na v září a říjnu většina z nich padla za oběť sudetským Němcům
Ve druhé polovině dvacátých let začaly na hraničích Československa růst takzvané hraniční orientační sloupy. Jejich podobu navrhl architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Štefan. Havlíček údajně zjistil, že byl vybrán jeho návrh až po mnichovské tragédii, kdy uviděl známou fotografi i zachycující vyvrácení jednoho z hraničních sloupů příslušníky Freikorpsu.
Nové výsostné symboly československé státní moci se vyráběly na Slovensku v Podbrezové. Jako materiál byl zvolen lisovaný ocelový plech. Hmotnost sloupu činila asi 140 kilogramů. K tomu je třeba ještě přičíst šestikilogramový malý státní znak vyrobený z litiny. Celkově stál jeden hraniční sloup 1 390 Kč (z toho 1 250 korun samotný sloup a 160 korun emblém). Pro srovnání uveďme, že průměrný ministerský plat se pohyboval kolem 5 000 Kč. Celkem bylo vyrobeno 250 kusů, z nichž 232 nakonec stálo na hranicích.
Lesk a bída
V době zvýšeného ohrožení republiky již stály sloupy na hranicích celou dekádu a jejich stav se postupně zhoršoval, jak byly vystaveny slunci, dešti a větru. Pohled na poškozené sloupy byl často velmi tristní. V červenci 1936 otiskla Národní politika text Špatná navštívenka státu, kde si pisatel stěžoval na stav sloupu u Špindlerovy boudy. Hraniční orientační sloup měl vybledlé barvy, zrezivělé státní znaky a v jednom dokonce zela poměrně velká díra.
Československá republika se snažila celou věc napravit a již v září 1936 se sloup dočkal opravy. Téhož roku byl také srovnán sloup na hraničním přechodu v Horním Jindřichově u Rumburka. Ten se neudržel ve svislé poloze a asi o 20 cm se odklonil, což zahraniční návštěvníci celnice komentovali s neskrývaným pobavením. Podobné problémy se pak vyskytly i na mnoha dalších přechodech ve všech zemích včetně Podkarpatské Rusi. V zásadě se však dočkaly hraniční orientační sloupy velmi pozitivního hodnocení.
Nacističtí vandalové
Kromě povětrnostních podmínek se na sloupech podepsalo i řádění příznivců nacismu, kteří často tento symbol pro ně nenáviděného státu úmyslně ničili. Například v červenci 1935 mladíci z Hitlerjugend poničili sloup u Přebuzi v Krušných horách. Téhož roku byl hákovými kříži počmárán i sloup u celnice v Janovicích na Broumovsku, u hraničního mostu do polského Těšína a další.
Tak jako se hraniční orientační sloupy staly pro Čechy a Slováky předmětem hrdosti, pro většinu sudetských Němců symbolizovaly útlak. Hned po okupaci pohraničí se tak staly terčem nenávisti těchto skupin obyvatel. I v dnešní době se však můžeme na zrekonstruované hraniční sloupy podívat. Díky úsilí Československé obce legionářské a různých klubů vojenské historie je najdeme například v Dolní Světlé, Břeclavi a jinde.
