Místo hraček granáty: Děti v leningradské zbrojovce
Není ve válce ohroženější a zranitelnější skupiny, než jsou děti. Nezřídka je vír událostí odtrhne od rodičů, čímž přicházejí nejen o péči, ochranu a jistotu potravy, ale často i o střechu nad hlavou. Bezstarostné časy tak často končí a přichází strach o vlastní existenci.
Je známo, že když začala blokáda Leningradu, tvořily děti do 12 let ve městě bezmála 20 % obyvatelstva; toto číslo však v důsledku hladomoru rapidně klesalo. Nově vznikající sirotčince přijímaly hlavně mládež do věku 13 let, ty starší měly smůlu. Tisíce bezprizorních dětí se pak ze zoufalství uchylovaly ke krádežím a jiným zločinům.
V jednom hlášení se píše: „Hlavně situace čtrnácti- a patnáctiletých dětí bez rodičů je obtížná. Nejsou přijímány do dětských domovů, shlukují se do tlup u obchodů a pekařství, kradou chléb a jídlo z rukou nakupujících.“ A bohužel se i mezi nimi ve vysoké míře objevil fenomén kanibalismu – ať již coby obětí nebo pachatelů. Ohledně lidojedství také kolovala mezi Leningraďany řada hrůzostrašných historek – že prý někteří unášejí děti přímo na ulicích.
Kručící břicho
Hladem však trpěly i děti mající rodinu, jak vzpomíná Jelena Skrjabinová: „Dima ztratil zájem o úplně všechno. Nechce číst ani si povídat. Dokonce si nevšímá ani bombardování. Jediná věc, která jej dokáže vzrušit, je jídlo. Celý den má hlad, neustále prohledává kredenc, pídí se po něčem k jídlu. Když nic nenajde, žvýká alespoň lógr od kávy nebo odporné pokrutiny, kterými se krmívá jenom dobytek.“
TIP: Velkoměsto v obležení: Jak vypadala blokáda Leningradu
Pro mnoho sovětských dětí znamenala válka také zapojení do pracovního procesu – často v továrnách, jež vyráběly zbraně a které potřebovaly kvůli zvýšené produkci ruce navíc. Pracovní podmínky byly často velmi náročné a nebezpečné (zvláště při manipulaci se střelivem) a směny velmi dlouhé, ale v Leningradě se během obležení takové zaměstnání stávalo doslova výhrou. Dělníci totiž dostávali vyšší příděly jídla a také měli často možnost stravování v továrních kantýnách, což mnohým během hladomoru pomohlo přežít.
Výroba kopií
Dva mládenci zachycení na fotografii na sobě mají typické ruské vatované oblečení – takzvanou fufajku, a kompletují v jedné z leningradských továren raketu M-28, jejíž hlavice nesla 45,4 kg trhaviny. Jednalo se o improvizovanou napodobeninu německé rakety 28/32 cm Nebelwerfer 41 (28/32 cm NbW 41). Sovětské fabriky produkovaly rovněž odpalovací rampy a kontejnery.
