Miny, mosty, výbušniny: Britský Corps of Royal Engineers (2)

S vypuknutím druhé světové války čítal Sbor královských ženistů kolem 60 000 příslušníků. V rámci britského expedičního sboru bylo do Francie posláno celkem 22 rot královských ženistů, kteří se tam věnovali zejména dílenským pracím, stejně jako obnově cest a železnic. Ve Francii ale působily také tři roty chemické a čtyři roty tunelářů a minérů, navíc i jedna rota průzkumná a dvě coby bojová záloha.

Předchozí část: Miny, mosty, výbušniny: Britský Corps of Royal Engineers (1)

Na všech frontách

Během operace Dynamo byla většina těchto sil dislokována u Bray-Dunes, odkud se větší část podařilo úspěšně evakuovat na lehkém křižníku Calcutta a minolovce Halcyon zpět do Británie. Poté sbor fungoval v rámci domácí fronty, kde vykonával podobné práce jako ve Francii.

Už v roce 1939 dostal také za úkol plnit pyrotechnickou službu. Vznikly tak speciální týmy, které zejména likvidovaly nevybuchlé bomby po náletech. I když měli v tomto ohledu ženisté jen minimální výcvik a prakticky nedisponovali potřebným vybavením, učili se rychle. Zatímco v červnu 1940 zlikvidovali jen 20 pum, v srpnu jich bylo již 300 a v září přes 3 000. Do července 1941 pak bezpečně odstranili dalších 24 000 německých bomb.

Ženisté ale působili také na frontě, kde prováděli čištění minových polí či výstavbu prefabrikovaných ocelých mostů (Bailey Bridge). Vzhledem k této roztříštěnosti úkolů na různých místech byly jednotlivé roty dány k dispozici vyšším útvarům či samostatným divizím, což vedlo k vyšší efektivitě takového bojového tělesa. Prakticky na každém úseku frontové linie tak bylo možné najít královského ženistu – od Británie po Maltu, od Barmy po severní Afriku, ať už s minohledačkou, kleštěmi nebo za rýsovacím prknem.

Umělé přístavy

Zřejmě největším „projektem“ královských ženistů se nicméně staly přípravy spojeneckého vylodění v Normandii. Benzinové potrubí Pluto stejně jako umělé přístavy Mulberry A a B dostaly nejvyšší prioritu a termín jejich dokončení tudíž ovlivňoval konečné datum invaze. Bez zapojení těchto zařízení, stejně jako betonových kesonů Phoenix, transportních ramp Whales a mnoha dalších prvků umělých přístavů, by invaze nejspíše do měsíce skončila, jak tomu bylo v Anziu v lednu téhož roku.

Mulberry A se nacházel v americkém sektoru pláže Omaha, Mullbery B v britském sektoru pláže Gold. První vozy se zásobami projely po umělém přístavu 14. června, ovšem čtyři dny nato se zhoršilo počasí a strhla se bouře, dle tehdejších pamětníků nejhorší za posledních 20 let. Ta zcela zničila americký Mullbery A, zatímco britský vážně poškodila. Zachráněné díly pak ženisté použili k opravě druhého jmenovaného přístavu a tím zvětšili jeho plochu na 5 km².

Ačkoli konstruktéři předpovídali životnost těchto speciálních konstrukcí jen na tři měsíce, vydržely osm měsíců, než se podařilo opravit mola zničených přístavů v Cherbourgu a Le Havre. Zbytky kesonů umělého přístavu Mulberry B, smontovaného, udržovaného a provozovaného královskými ženisty u Arromanches v Normandii, jsou k vidění dodnes.

Hobbartovy legrácky

Během plánování vylodění vznikl také problém efektivního průchodu z pláží do vnitrozemí. Z toho důvodu byl z vojenské penze znovu povolán všemi neoblíbený generálmajor královských ženistů Percy „Hobo“ Hobbart, který se v duchu tradice sboru nebránil žádné inovaci a improvizaci.

TIP: Zahnat Spojence zpátky do moře: Jak vypadala německá obranná opatření v Normandii

„Hobo“ vzal tanky typu Churchill a Sherman a začal s nimi dělal pokusy, při nichž tyto stroje upravil pro účely invaze a dalšího postupu do vnitrozemí. Tanky byly dodány 79. obrněnou divizí, kterou kvůli tomu velení přeorganizovalo na ženijní. Speciální obrněnce dostaly přezdívku „Hobbartovy legrácky“, u nezasvěcených vojáků mnohem jednodušeji „Funnies“ (šašci).