Mezi paragrafy: Žoldnéři a kontraktoři podle mezinárodního práva (1)

V dřívějších dobách žádné právní dokumenty řešící postavení žoldnéřů neexistovaly, to se stalo výsadou až 20. století. Za studené války byl typický žoldnéř ziskuchtivý dobrodruh, který za peníze pomáhal s partou sobě podobných při puči nebo občanské válce jedné ze stran konfliktu v některé zemi třetího světa. Proto se část mezinárodních právníků přiklonila k tomu, aby žoldnéřství samo o sobě bylo považováno za protiprávní.

V současnosti je tímto termínem mnohdy označována nejen výše zmíněná činnost, ale i působení kontraktorů v soukromých vojenských společnostech, které mají uzavřené řádné obchodní smlouvy se státy a mezinárodními vládními nebo nevládními organizacemi. Jejich potřebnost na druhou stranu uznává velká část globální bezpečnostní komunity, a proto existuje snaha kontraktory odlišit od žoldnéřů a dát jejich činnosti odpovídající právní rámec

Historické peripetie

Žoldnéřství provázelo vojenské konflikty od pradávna, přičemž v určitých obdobích dominovalo. Z právního hlediska bylo považováno za zcela normální věc a ve středověku i novověku mezi sebou představitelé státních útvarů a žoldnéřští velitelé běžně uzavírali smlouvy. Rozvoj mezinárodního práva v první polovině 20. století však tuto oblast příliš nezohledňoval a důraz se kladl především na to, aby verbování žoldnéřů nenarušovalo suverenitu států.

TIP: Příběh Boba Denarda: Konec univerzálního válečníka

Zásadní změnu přinesla až neklidná doba africké dekolonizace – právě státy černého kontinentu prosazovaly tvrdší mezinárodněprávní postupy proti žoldnéřství. Hlavně v důsledku jejich tlaku se v prvním dodatkovém protokolu z roku 1977 k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených koniktů objevila definice. Ta mimo jiné uvádí, že žoldnéř nemá nárok na status kombatanta ani válečného zajatce. Uvedené ustanovení mezinárodního práva tak žoldnéřství přímo nezakazuje, nicméně umožňuje, aby tato osoba byla trestána podle vnitrostátních předpisů. Uvedený protokol ratifikovalo i Československo a je jím vázána i Česká republika.

Žoldnéř je...

Vymezení žoldnéře v Dodatkovém protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) (168/1991 Sb.)

Žoldnéř je osoba, která:

• a) je speciálně najata v místě nebo v zahraničí k tomu, aby bojovala v ozbrojeném konfliktu;
• b) skutečně se přímo účastní nepřátelských akcí:
• c) svoji účast v nepřátelských akcích motivuje hlavně osobním ziskem a stranou v konfliktu nebo jejím jménem je jí skutečně slíbena materiální odměna podstatně převyšující odměnu slíbenou nebo placenou kombatantům podobných hodností a funkcí v ozbrojených silách této strany;
• d) není občanem strany v konfliktu ani nemá trvalé bydliště na území kontrolovaném stranou v konfliktu;
• e) není příslušníkem ozbrojených sil strany v konfliktu a
• f) nebyla vyslána státem, který není stranou v konfliktu k plnění oficiálních úkolů jako příslušník jeho ozbrojených sil.

Dokončení ve čtvrtek 24. června