Metropole vyrostlé z pustiny: Milionová města, která vyrostla na zelené louce
Na Zemi existují tisíce měst, která vyrostla doslova přes noc. Některá vznikla z malých vesnic, jiná díky horečné lidské aktivitě u přírodních zdrojů
Postavena z ropy
Dubaj | rozloha: 35 km² | Spojené arabské emiráty
populace 1950: 21 000 obyvatel | populace 2020: 2 921 000 obyvatel
Historie Dubaje sahá do 18. století, kdy šlo o drobnou rybářskou osadu. Poloha na břehu Perského zálivu z ní však časem udělala vyhledávaný přístav a místo, kde se obchodovalo mimo jiné se zlatem. Ani v roce 1950 však Dubaj ještě zdaleka nepřipomínala dnešní metropoli – žilo tam pouhých 21 tisíc lidí. O 16 let později se nicméně v teritoriálních vodách města podařilo objevit ropu a vypukl boom: Jen mezi léty 1968 a 1975 se tamní populace rozrostla o 300 % a trend se nezastavoval. Na přelomu milénia tak již Dubajští osídlovali také uměle vytvořené ostrovy.
Když dojde místo
Nová Bombaj | rozloha: 109 km² | Indie
populace 1971: 86 vesnic | populace 2020: 1 119 490 obyvatel
Bombaj se rozkládá na sedmi ostrovech, což ji odsuzovalo k tomu, aby jednoho dne dosáhla svého populačního limitu. Stalo se tak v roce 1971, kdy ve městě žilo 6 656 000 lidí. Ještě téhož roku proto došlo k položení základního kamene Nové Bombaje, a to na pevnině v blízkosti původního sídla. S aktuální populací přesahující milion obyvatel představuje Nová Bombaj největší moderní plánované město Indie, přičemž se každým rokem dál nezadržitelně rozrůstá.
Čerstvý list historie
Abuja | rozloha: 713 km² | Nigérie
populace 1970: 48 000 obyvatel | populace 2020: 1 235 880 obyvatel
Svoboda nemusí vždy přinést lepší zítřky – a své o tom vědí i obyvatelé Nigérie. V roce 1960 se sice vymanili z britské nadvlády, ale následně v zemi vypukla krvavá občanská válka a trvala přes deset let. Když zbraně utichly a národ měl povstat z popela, bylo potřeba vybudovat nové hlavní město, jež by se symbolicky tyčilo uprostřed státu a oprostilo se od krvavé minulosti. Takřka na zelené louce pak za deset let vyrostla Abuja a 12. prosince 1991 se stala oficiální nigerijskou metropolí, kde našlo domov víc než milion lidí.
Čínský kapitalismus
Šen-čen | rozloha: 2 050 km² | Čína
populace 1979: 30 000 obyvatel | populace 2020: 12 528 300 obyvatel
Na poměry lidové republiky představoval Šen-čen ještě v 70. letech v podstatě vesnici: Měl totiž pouhých 22 tisíc obyvatel, kteří se živili převážně rybařením. Již roku 1979 se však proměnil v první čínskou „zvláštní ekonomickou zónu“, jež měla otestovat možnosti kapitalismu a jeho rozšíření do celé země. Oblast Šen-čenu získala vlastní pravidla pro podnikání, nakládání s pozemky, zdanění atd. Všechna přitom byla nastavena takovým způsobem, aby přilákala maximum investorů – a ti se hrnuli i ze zahraničí. V roce 1980 tak žilo ve městě 59 tisíc lidí, o deset let později už 875 tisíc a v současnosti jde o domov 12,5 milionu obyvatel.
Nejbohatší na světě
Dauhá | rozloha: 132 km² | Katar
populace 1970: 78 000 obyvatel | populace 2020: 2 382 000 obyvatel
Dnešní hlavní město Kataru získalo statut samosprávné obce v roce 1963. Tou dobou ovšem země stále tvořila britský protektorát a bojovala za osamostatnění. Nakonec jej dosáhla roku 1971, načež propukl překotný růst, poháněný obrovskými nalezišti ropy a zemního plynu. Kataru se záhy začalo přezdívat „nejbohatší země světa“ a do Dauhá se stěhovalo víc a víc lidí. V roce 1963 jich tam žilo 38 tisíc, kdežto dnes se jedná o více než dva miliony, tedy většinu katarské populace.
Podle nejnovější studie prezentované na World Urban Forum existuje na Zemi zhruba deset tisíc měst. Tak zní závěr komplikovaného výzkumu, při kterém se vědci potýkali s otázkou, jak vlastně město definovat: Například v Dánsku jde totiž o každou usedlost, kde žije alespoň 200 lidí, zatímco v Nigérii se musí jednat minimálně o dva tisíce osob a Japonsko uděluje městský statut až od 50 tisíc obyvatel. Pro globální součet, s nímž by šlo dále pracovat, se tedy musela stanovit univerzální hranice. Podle ní představuje město oblast, kde žije alespoň 50 tisíc lidí a jejíž hustota zalidnění dosahuje minimálně 1 500 osob na kilometr čtvereční. Dle daného vymezení tak v roce 2015 sídlilo ve městech 48 % světové populace.
