Marocký meteorit možná pochází ze Země, naznačuje to jeho zvláštní složení

Jako meteorit označujeme zbytek po jasném meteoru (světelném atmosférickém jevu), který přežije průlet atmosférou a dopadne až na Zemi. V pravém slova smyslu se tedy jedná o „kámen z vesmíru“. Jeho prapůvodcem je nejčastěji úlomek (meteoroid) některé z planetek, jichž se v naší soustavě nachází nepočítaně. Objekt čelí v zemském ovzduší doslova pekelným podmínkám: Třením při vysoké rychlosti se jeho povrch prudce ohřívá a odpařuje, a drtivá většina těles proto průlet nepřežije. Odhady počtu dopadnuvších meteoritů se značně liší a i vzhledem k tomu, že přes 70 % povrchu Země tvoří oceány, je stanovení přesnějšího čísla velmi obtížné. Pokusy o vyčíslení počtu dopadajícího vesmírného kamení tak nejčastěji oscilují mezi stovkami až několika tisíci ročně.

Izotopy pouštního meteoritu

Bohatým zdrojem meteoritů je Sahara. Odborníci odhadují, že na a ní nachází okolo 780 tisíc meteoritů nejrůznějších velikostí. Jedním z již objevených je i 646 gramů těžký meteorit známý jako Northwest Africa (NWA) 13188, který se podařilo objevit v roce 2018 v Maroku. Podle výzkumu týmu, který vedl francouzský geofyzik Jérôme Gattacceca z výzkumné agentury CNRS, jde o naprosto výjimečný kámen. Podle vědců totiž jde o kus pozemské horniny, která strávila nějakou dobu ve vesmíru, nejspíš na orbitě Země, a poté se vrátila zpátky do marocké pouště. Gattacceca prezentoval výsledky svého výzkumu na nedávné Goldschmidtově geochemické konferenci v Lyonu.

Divokou historii meteoritu NWA 13188 badatelé vyvozují z analýzy obsahu izotopů, konkrétně helia-3, beryllia-10 a neonu-21, které vznikají při vystavení hornin kosmickému záření. Koncentrace těchto izotopů se ukázala být nižší než v jiných meteoritech a podstatně vyšší než v pozemských horninách. Gattacceca a jeho kolegové proto odhadují, že materiál meteoritu NWA 13188 byl vystaven kosmickému záření několik desítek tisíc let. Poté ho čekal pád pozemskou atmosférou, o čemž svědčí sklovitá krusta, která vznikla díky rozžhavení na vysokou teplotu. 

Zatím bohužel není jasné, jak se tento kus pozemské horniny dostal na orbitu, mohlo k tomu dojít při mohutné sopečné erupci nebo například v důsledku pádu většího meteoritu. Také není jasné, jak starý meteorit NWA 13188 vlastně je. Gattaccecův tým na určení jeho stáří pracuje a snaží se ho určit pomocí analýzy obsahu izotopu argonu-38.

TIP: Dávný meteorit nalezený v Mauretánii odhaluje tajemství Sluneční soustavy

Pokud jsou závěry Gattaccecova týmu správné, jde o první známý meteorit původem ze Země. Vědecká komunita je ale ohledně závěrů francouzských geofyziků rozpolcená. Podle planetárního vědce Philippa Claeyse si „výjimečné výsledky“ rozhodně žádají i výjimečně přesvědčivé důkazy. Ty, které Gattaccecovův tým zatím představil, zjevně za úplně výjimečně přesvědčivé nepovažuje.