Města, která zmizela pod hladinou: Prastará civilizace Khambhátského zálivu

Harrapské kultuře se někdy říká proto-indická, protože předcházela civilizačnímu rozvoji v regionu severozápadní Indie a dnešního Pákistánu. To všechno někdy 3000 let př. n. l. Archeologům celého světa ale povídání o stavitelích prastarých měst Mohendžodara, Harappy, Lóthálu a Naušahry úplně nejde k duhu, protože jak sami připouštějí, tihle proto-Indové už byli „hotoví“ a svým dovednostem se už museli někde naučit. Nejspíš v rámci nějaké jiné, ještě o chlup starší kultury, která po sobě ovšem nezanechala stopy. Což je přesouvá na pole nejistých spekulací, kam se opravdoví badatelé pouštějí jen neradi. A možná proto s takovou nevolí hledí ke Khambhátskému zálivu. Pod jeho hladinou se totiž rýsuje buď světová senzace, nebo rozsahem dosud nebývalý archeologický podvod.

Megapole, nebo podvod?

V roce 2001 tu při rutinním skenování dna pro plánované odčerpávání písku narazili inženýři na půdorysy něčeho, co můžeme s trochou fantazie nazvat pozůstatky práce lidských rukou: nádrže, kanály, půdorysy staveb. To vše na asi 40 kilometrech čtverečních ploše mořského dna. Pokud to skutečně někdy bylo město, tak bylo ohromné. A teď pozor: z toho, co víme o geologii Khambhátu, šel tenhle kousek souše pod vodu 5000 let př. n. l., což by znamenalo, že tohle „bájné“ město by bylo starší, než celá mezopotámská civilizace, která je dosud světovou jedničkou. Na místě se podařilo najít desítky artefaktů, které se jeví jako autentičtí „předchůdci“ děl harrapské kultury. Všechno na oko dobře zapadá. 

Že by snad obyvatelé přímořského Khambhátu poté, co si jejich prastarý městský stát vzaly vlny, zamířili na sever k údolí Indu a stali se Harrapy? V archeologii snadné řešení rádi nemají. Zdá se, že řada nálezů sem nejspíš byla jen splavena vodou při povodních – tedy pokud je sem zrovna někdo schválně nenavezl, aby „vytvořil potřebné zdání“. Navíc indičtí archeologové a oceánografové v prvních letech bádání až příliš nekriticky a bez hlubšího ověřování přijímali divoké teorie za pravdivé.

TIP: Nejstarší civilizace světa: Tisíciletý omyl dávné revoluce

O nevětší rozruch se postaral nález dřevěného předmětu, který podle archeologů mohl sloužit jako starověký nástroj. První analýza pomocí radiokarbonové metody určila jeho stáří na 9 500 let. Následné analýzy v Indii a v Německu pak ukázaly, že zkoumaný předmět pochází z doby 7 190 př. n. l., respektive 7 545-7 490 př. n. l. Obě data by nález posouvala před mezopotámskou civilizaci, neboť první sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Část archeologů ale odmítá rovnítko mezi stářím nalezeného předmětu a existencí vyspělé civilizace v oblasti Khambhátského zálivu. Podle řady zjištění totiž byla před 20 000 lety hladina Arabského moře o 100 metrů niž než jeho současná úroveň. Postupný vzestup hladiny tak pohřbil celé lesy a nalezený předmět tak může být pouhým dokladem této změny.

Co se tedy odehrálo u Khambhátského zálivu? Budeme si muset počkat. Pokud se pravost objevu potvrdí, bude to nejstarší město obývané lidmi na celém světě. A také první město, které si při obří katastrofě vzalo moře.