Marie Terezie Bourbonská: Dcera Marie Antoinetty přežila francouzskou revoluci
Dcera Marie Antoinetty a vnučka Marie Terezie byla vymodleným dítětem. Její idylické dětství uprostřed milující rodiny však skončilo s počátkem Velké francouzské revoluce
Když rakouská panovnice Marie Terezie v roce 1770 vdávala do Francie svou nejmladší dceru Marii Antonii, své patnácté a předposlední dítě, nemohla pochopitelně tušit, jak krutý osud jí chystá. Podobně jako u ostatních dětí byl i tento sňatek s francouzským následníkem trůnu ryze účelový. Měl utužit zatím křehké spojenectví mezi Rakouskem a Francií.
Čekání na dítě
Ani ne patnáctiletá Marie Antonie, jíž se ve Francii říkalo Marie Antoinetta, byla veselé, bezstarostné a povrchní děvče milující luxus. Pravý opak svého vážného, těžkopádného a nerozhodného manžela! Budoucímu králi Ludvíku XVI. chyběla i náruživost jeho praděda Ludvíka XIV. a děda Ludvíka XV., po jehož smrti v roce 1774 nastoupil na francouzský trůn. Trvalo dlouhých osm let, než se začal v komnatách přepychového paláce ve Versailles ozývat dětský smích a pláč. Za léta nenaplněného manželství, z něhož Marie Antoinetta utíkala k zábavám, mohl s největší pravděpodobností drobný zdravotní hendikep – zúžení předkožky penisu zvaný fimóza, který Ludvíkovi bránil v plnohodnotném sexuálním životě.
Princezna a její sourozenci
Teprve po zásahu Josefa II. se Ludvík XVI. odhodlal k drobné urologické operaci. Výsledek? V roce 1778 se páru narodila dcerka Marie Terezie Charlotta, která dostala jméno po babičce Marii Terezii. S nadšením ji přivítali nejen její rodiče, ale i celá Francie, i když pochopitelně narození syna by se hodilo více. Následník přišel na svět o tři roky později a dostal jméno Ludvík Josef. Královna tak splnila svoji „povinnost“ – porodila králi dědice trůnu. Chlapec se však narodil se zdeformovanou páteří a poškozenými plícemi, což ho také o sedm let později, krátce před vypuknutím revoluce, stálo život.
Úděl následnictví tak přešel na jeho mladšího bratra Ludvíka Karla. V roce 1786 pak Marie Antoinetta porodila ještě dceru Marii Sofii Beatrici. Bohužel přišla na svět předčasně a v jedenácti měsících zemřela na tuberkulózu. Revoluční řádění a popravu rodičů tedy přežily jen dvě královské děti. Ty si ani otrlí jakobíni netroufli sprovodit ze světa!
Zůstala sama
Nakonec zůstala na světě z královské rodiny jen Marie Terezie, která do dějin vešla také jako Madame Royale, což byl tradiční titul určený pro nejstarší žijící neprovdanou dceru francouzských králů. Její bratříček kruté zacházení svého věznitele, hlad a tristní hygienické podmínky nepřežil. Za podivných okolností zemřel ve zbídačelém stavu v pouhých deseti letech v roce 1795.
Královskou dcerku sice odmalička rozmazlovali – především její dobrácký otec. Matka ji však zároveň paradoxně vedla ke skromnosti. Ano, ta Marie Antoinetta, o jejíž rozmařilosti kolovaly legendy. Královna ve skutečnosti do paláce zvala chudé děti, aby se dcerka naučila vnímat jejich problémy. Když bylo Marii Terezii necelých jedenáct let, padla Bastila. Brzy se život celé rodiny totálně obrátil. Nejdříve je revolucionáři věznili společně, pak je však rozdělili. Jako zázrakem se právě Marii Terezii jako jediné podařilo přežít. Že by ji tak trochu chránilo jméno zděděné po babičce?
Svatební plány
V roce 1795 ji nakonec propustili ze zajetí. Dcera popravených panovníků totiž pro revolucionáře neměla téměř žádnou cenu, ani je neohrožovala. A tak ji prý s Rakušany vyměnili za jednoho francouzského zajatce. Její další cesta směřovala do Rakouska, rodné země její matky. Tam tehdy vládl její bratranec císař František I. a okamžitě se chopil příležitosti vybrat jí ženicha. Zvolil svého mladšího bratra, arcivévodu Karla. Chtěl tím posílit vliv Rakouska u francouzského dvora. Počítal totiž, že v budoucnu se Bourboni na trůn vrátí.
Marie Terezie Charlotta se však proti jeho vůli provdala v roce 1799 za vévodu Ludvíka z Angoulême, svého francouzského bratrance. Díky tomuto sňatku se totiž ocitla v roli budoucí francouzské královny. Musela si však počkat. Zatím ve Francii vládl Napoleon a Bourboni jako jeho nepřátelé raději ze země prchli. Do Francie se Marie Terezie Charlotta s manželem vrátili teprve po restauraci království v roce 1814, kdy na trůn usedl její strýc Ludvík XVIII.
Dvacet minut
Když Ludvík XVIII. o deset let později zemřel jako bezdětný, dostává se konečně na trůn Karel X., další z bratrů popraveného Ludvíka XVI. A jeho synem nebyl nikdo jiný než právě Ludvík z Angoulême, tedy manžel Marie Terezie. Po vypuknutí revoluce v roce 1830 donutili Karla X. abdikovat ve prospěch svého syna. I ten ale musel ustoupit revolučnímu nátlaku a přibližně po dvaceti minutách „titulární vlády“ jako Ludvík XIX. odstoupil. Celá bývalá královská rodina samozřejmě musela odejít do exilu. Pobývali na mnoha místech v Evropě, například ve skotském Edinburgu, ale i na Pražském hradě.
TIP: Skandální Madame Deficit: Čím si Marie Antoinetta znepřátelila Francii?
Závěr života prožili na zámku Graffenberg v Gorizii, která tehdy patřila Rakousku. Dnes je toto hraniční město rozděleno na italskou Goriziu a slovinskou Novou Goricu. Právě na jižní straně Nové Gorici se vypíná hora Kostanjevica, na níž stojí stejnojmenný františkánský klášter ze 17. století a kostel Zvěstování Panny Marie. Zatímco drtivá většina francouzských panovníků je pochována na severním předměstí Paříže v katedrále Saint-Denis, posledním Bourbonům se této cti nedostalo. Místem jejich posledního odpočinku se stala hrobka pod klášterním kostelem. Kromě Karla X., Ludvíka z Angoulême a dalších tu leží Marie Terezie Charlotta, která zemřela v roce 1851 v rakouském Frohsdorfu. Navzdory útrapám v dětství se dožila relativně vysokého věku dvaasedmdesáti let.