Mallorcou na kole: Kilometry v ráji cyklistů

Mallorca v sobě snoubí to nejlepší ze Středomoří: úchvatné výhledy na azurové vlny, hory lákající k túrám i pláže, kde je radost odpočívat. Skutečným rájem se však stala pro milovníky kol, kterým především v závěru zimy nabízí šanci uniknout z nekonečného šedého marasmu a užít si slunce s teplotami okolo dvaceti stupňů. A komu se omrzí kochání ze sedla bicyklu, může se vydat na průzkum pohoří i pláží pěšky.

Na kolo bez kola

Většina turistů se na ostrov dopravuje letecky, a své kolo tak musejí nechat doma. Na Mallorce každopádně najdete rozsáhlou síť půjčoven, kde si vyberete prakticky jakýkoliv model, po němž vaše srdce touží – od klasických silniček přes traily až po dobře odpružené horaly. Luxus vlastního bicyklu si běžně dopřávají pouze profesionální jezdci, kteří si svého opečovávaného „oře“ nechávají dovézt za nemalé peníze, ale pak ho také obvykle osedlávají na několik týdnů.

Na ostrově přistanete v hlavním městě Palma de Mallorca a z třetího nejvytíženějšího letiště Španělska – po Madridu a Barceloně – vás do srdce metropole dopraví letištní autobus. V Palmě zajišťují provoz městské linky dopravce EMT a na ostrově funguje solidní síť červeno-žlutých autobusů společnosti TIB. Jejich provozovatel nedávno investoval do nákupu moderních vozů Scania na zkapalněný plyn, u nich se ovšem modernizace nezastavila: Klasický středomořský chaos s lístky a nefunkčními automaty zmizel a při nástupu i výstupu si jednoduše „pípnete“ platební kartou. Kdo chce přesto platit hotově, musí se připravit na dražší tarif.

Na střeše Panny Marie

Na prohlídku hlavního města si vyhraďte alespoň dva dny. Tamní největší perlu bezesporu představuje katedrála Panny Marie, nazývaná též La Seu, se vskutku gigantickými rozměry: Loď se klene do výšky 44 metrů a samotný svatostánek se pyšní půdorysem 121 × 40 metrů. Zatoužíte-li si prohlédnout zblízka jednu z největších gotických rozet na světě, můžete vystoupat až na terasu chrámu. Okno měří v průměru přes 12 metrů a s trochou štěstí zahlédnete i vzácný jev, k němuž dochází dvakrát do roka: Při správné pozici Slunce totiž pronikající paprsky vykreslí tvar rozety na protější zeď, kde se nachází menší rozeta téhož tvaru – a odraz jejího většího protějšku do ní přímo dokonale zapadne.

Z teras katedrály se nabízí krásný výhled na střechy města, ale také na královský palác La Almudaina, vystavěný v maurském slohu. Hlavní město plné úzkých uliček, malebných kaváren, restaurací, trhů a obchodů s rozličným zbožím vás mimo hlavní sezonu potěší menšími davy turistů. Poklidně plynoucí čas pak přímo vybízí k zastavení a ochutnání místních specialit. Typické jednohubky zvané tapas dostanete jako předkrm nebo k alkoholickým nápojům, zatímco pod spojením „sopa mallorquín“ se na jídelníčku ukrývá hustý vývar s masem, zeleninou a kousky bílého chleba.

Po vydatném obědě se můžete třeba svézt historickým vláčkem do 27 kilometrů vzdáleného městečka Sóller. V dřevěném interiéru se při drncání po kolejích rázem vrátíte o několik desítek let v čase. Souprava se hustou vůní pomerančovníků a mezi stády ovcí pomalu přiblíží k pohoří Serra de Tramuntana, jehož hřeben trať překonává tunelem dlouhým 2 800 metrů. Bezprostředně za ním se potom otevírá jedinečný výhled do rozlehlého údolí. A pokud si budete chtít výlet ještě prodloužit, můžete se přímo od nádraží v Sólleru vydat historickou tramvají do přístavu Port de Sóller.

Vzhůru do sedla!

Pokud jste se již nasytili historie, nadešel čas konečně nazout cyklistické tretry, nasadit helmu a vyrazit s dostatečnou zásobou vody a energie na jeden z mnoha horských výstupů. Severní částí ostrova totiž prochází již zmíněné pohoří Serra de Tramuntana, které sahá až do výšky přes 1 400 metrů nad mořem. Do srdce hor, zapsaných v roce 2011 na seznam UNESCO, se z vnitrozemí dostanete výšlapem na jedno z mnoha sedel: Populární je například Coll de sa Batalla, nacházející se nad městečkem Caimarí. Po zdolání 376 výškových metrů se ocitnete uprostřed hor a pokračovat můžete ještě dál na Coll dels Reis, případně sjet do Sólleru či na opačnou stranu do města Pollença.

Cestou budete zaručeně míjet jednoho cyklistu za druhým a brzy také zjistíte, že se k vám řidiči v prudkých serpentinách a táhlých sjezdech chovají ohleduplněji, než jste možná zvyklí. Euforie z jízdy je opravdu nakažlivá, a jste-li alespoň trochu trénovaní, zvládnete na krásných a rovných horských silnicích i víc než 100 kilometrů za den. Nejkrásnější na ostrově je však bezesporu desetikilometrová trasa Sa Calobra, stoupající do hor z malého rybářského přístavu. Ikonická spojnice nabízí množství serpentin s vysokými opěrnými zdmi, převýšení přes 700 metrů a neustále se proměňující výhledy na pobřeží i horský masiv. Dominuje mu nedaleká hora Puig Major, jejíž vrchol zůstává coby vojenský prostor běžným smrtelníkům nepřístupný. Raritu pak tvoří legendární kravatová smyčka na konci stoupání. Sa Calobru zkrátka nesmíte při návštěvě ostrova vynechat.

Kde končí Mallorca

Pohoří Serra de Tramuntana lemující severní pobřeží ostrova vybíhá na východě do poloostrova Formentor. Příkré útesy tam prudce padají k hladině a členité břehy dotváří množství zátok. Z přístavu Port de Pollença prochází skrz poloostrov silnice vedoucí až na mys Formentor, kde z útesu ve výšce 210 metrů shlíží na moře maják. Auta mají vjezd na osmnáctikilometrový úsek značně omezený, proto je nejlepší sednout na kolo a vychutnat si krásy tamní krajiny ze sedla. Cestu lemuje řada vyhlídek, včetně té nejznámější s názvem Es Colomer, kterou bezpečně poznáte podle množství turistů toužících po ideálním záběru.

Trasu si můžete zpestřit i výjezdem na opomíjený nejvyšší bod Talaia d’Albercutx, odkud se vám po několika serpentinách a dvou kilometrech šlapání do pedálů otevře jako odměna za vynaloženou dřinu výhled na celý poloostrov. Bývalá strážní věž na vrcholu je dnes již opuštěná, stejně jako ostatní stavby v okolí, z nichž zbyly jen ruiny. V minulosti však věže rozmístěné po celém pobřeží ostrova, na dohled jedna od druhé, sehrály významnou roli při jeho ochraně před nepřáteli.

Ptačí ráj to na pohled

Dlouhou pobřežní promenádu plnou hotelů a turistických resortů mezi městy Alcúdia a Can Picafort přerušuje další skvost Mallorcy: Přírodní park s’Albufera o rozloze 17 kilometrů čtverečních utvářejí močály, mokřady, potoky, kanály, ale i písečné duny. Jedinečný ekosystém však zejména od pobřeží ohrožuje půdní eroze – mělká písečná pláž přechází v soustavu dun porytých nejprve nízkými kosodřevinami a později typickým středomořským lesním porostem. Park každopádně protkává síť značených pěších tras, odkud můžete pozorovat početné zástupce ptačí říše. V místě hnízdí přes 200 opeřených druhů a znalosti nejen o nich si snadno doplníte i v nedalekém informačním centru. Mallorca má zkrátka co nabídnout opravdu všem.