Malá, ale šikovná lasička: Lehké pásové vozidlo M29 Weasel (2)
Lehké pásové vozidlo M29 Weasel, které vzniklo pro účely speciálních operací v Norsku, se zamýšleného nasazení nikdy nedočkalo. I přesto si díky své všestrannosti a schopnosti překonávat neschůdný terén získalo velkou oblibu vojáků na mnoha válčištích
Záměr britské operace Plough z roku 1941, který počítal s guerillovou kampaní v Norsku, se v průběhu jejích příprav dostával pod stále silnější palbu kritiky, až došlo v polovině roku 1943 k jejímu zrušení. Speciálně pro potřeby této operace vyvinuté lehké pásové vozidlo Weasel, kterých se do té doby vyrobilo zhruba 770 kusů, tak náhle pozbylo smysl své existence a hrozilo jim sešrotování. Tomu nakonec zabránili příslušníci First Special Service Force (FSSF) – elitního záškodnického útvaru, který měl tvořit hlavní součást operace Plough a který se rovněž náhle ocitl bez práce.
Předchozí část: Malá, ale šikovná lasička: Lehké pásové vozidlo M29 Weasel (1)
Spojenečtí velitelé ale s brigádou počítali do budoucna a druhý život tak dostal i samotný weasel. Je přitom zajímavé, že první série weaselů byly považovány za tajnou zbraň a jako takové nesměly padnout do rukou nepřítele. Z výroby proto disponovaly malou náloží TNT umístěnou u motoru, která měla vozidlo v případě nouze zničit. Není nicméně doložen jediný případ jejího využití a od pozdějších sérií se již nepoužívaly
Postupný vývoj
Konstruktéři Studebakeru získaný čas využili k odstranění největších chyb konstrukce a během roku 1943 přišli s přepracovanou variantou označenou jako T24. U ní došlo k přesunutí motoru, palivové nádrže a akumulátoru na příď vozidla vedle řidiče, čímž se na zádi uvolnil prostor pro čtveřici skládacích sedadel a další náklad. Redesignem prošel i podvozek, u kterého se hnací kolo přesunulo dozadu a zdvojnásobil se počet pojezdových kol i kladek.
Díky těmto úpravám se výrazně zlepšilo těžiště a rozložení váhy na pásy, což se na vlastnostech weaselu pozitivně projevilo. T24 mohl nově překonávat svahy do úhlu až téměř 60° a uvezl přes půl tuny nákladu. Při hmotnosti 1,8 t dosahoval maximální rychlosti až 58 km/h na silnici. Nová verze byla zavedena do výroby pod označením M29 a do konce roku 1943 opustilo linky 523 kusů následovaných dalšími 2 951 vozidly v průběhu roku 1944.
Do sněhu i na vodu
Ani poté se vývoj nezastavil. M29 byl obojživelný, ve vodě jej ale šlo jen velmi těžko řídit a jeho hluboký ponor způsoboval, že se voda při plavbě téměř přelévala přes okraje nástavby. Konstruktéři Studebakeru proto vozidlo opatřili plovacími nádržemi a dvojitým kormidlem pro lepší ovladatelnost ve vodě. Nová verze získala označení M29C „Water Weasel“ (vodní lasička) a její produkce probíhala od roku 1944 až do konce války. Během té doby vzniklo 10 647 kusů, čímž se M29C staly nejpočetnější verzí weaselu vůbec. Konečný počet vyrobených kusů činil 15 892.
Poprvé se weasely dočkaly nasazení v srpnu 1943, kdy je příslušníci FSSF využili při invazi na aleutský ostrov Kiska. Tam měli čelit Japoncům, ti ale ostrov vyklidili ještě před americkým útokem a ostrov tak padl do amerických rukou bez boje. Na křest ohněm si proto lasičky musely počkat až do podzimu 1943, kdy se s nimi FSSF vylodila v Itálii.
Všestranný všeuměl
Právě v členitém a mnohdy rozbahněném italském terénu si weasely rychle získaly oblibu vojáků. Jejich nízký měrný tlak, pásový podvozek a miniaturní rozměry jim umožňovaly snadno překonávat terén, ve kterém klasická kolová vozidla nebo těžší „pásáky“ zapadaly po nápravy. Příslušníci FSSF se brzy naučili weasely využívat jako zásobovací a muniční transportéry, schopné dopravit jídlo, střelivo a zásoby až na frontu. Užitečnost M29 neunikla ani řadovým útvarům americké armády a poptávka po těchto strojích se rychle zvyšovala.
Dokončení: Malá, ale šikovná lasička: Lehké pásové vozidlo M29 Weasel (3)
Když se proto v červnu 1944 vylodila spojenecká vojska v Normandii, v inventáři amerických sil se nacházely i stovky weaselů. Jejich primární rolí stále zůstávalo dodávání zásob a munice do míst pro běžná vozidla nepřístupných, brzy ale našly využití i v rámci jiných úkolů.
Od 4 104. sériového kusu se k weaselu začala dodávat i skládací nosítka, díky kterým mohly M29 pojmout až čtyři ležící raněné a zastat tak roli sanitních vozidel. Ženisté si zase při odminovacích operacích vysoce cenili jejich schopnosti překonávat oblasti s protitankovými minami – díky nízkému měrnému tlaku mohl weasel přes miny přejet bez toho, aby aktivoval jejich roznětky.
